Bude mírná zima mít vliv na větší výskyt škůdců?

Je to určitá hypotéza, já ale popravdě nevím, jestli to na to bude mít vliv. Něco takového se samozřejmě může stát, nikdo to ale dopředu s určitostí nedokáže potvrdit.

Uvádí se, že samice, když klade vajíčka, tak má zase raději vlhkou půdu než suchou. Pravděpodobně se pak i larvám daří ve vlhku lépe. Proto se říká, že by se na zahradě měli zalévat pouze rostliny, a ne ji prolévat celou. Takže, když to vezmeme do důsledku, mohlo by se říct, že bylo málo sněhu, je sucho a škůdců by kvůli tomu mohlo být méně.

Příroda si s tím určitě někam poradí.

Půda s larvami ale v zimě příliš nepromrzla.

Může to mít vliv, hmyzí larvy nevymrzly a může jich být víc. Proti tomu jde ale to sucho. Říká se, že bude hodně klíšťat, protože nevymrzly. A něco na tom asi bude.

Týká se to třeba i chroustů, které lidé dříve sbírali slepicím?

Samozřejmě může. Často se to ale plete. Chroustci bývají běžnější, o chroustech velkých vím jen z Číhalína. V 50. a 60. letech byly velmi rozmnoženi. Mají značný obsah bílkovin, a tak je lidé opravdu předkládali slepicím. V 70. a 80. letech prakticky vymizely. Možná to bylo způsobeno intensifikací zemědělství, používáním DDT.

Proč si lidé pletou chroustky s chrousty?

Každý má ty malé chroustky automaticky za chrousty. Mnozí vám řeknou, že to, co viděli, jsou malí chrousti, kteří vyrostou. To ale není pravda. Chroust už neroste, jaký se vylíhne, takový je. Velikost brouka je daná tím, jak dobře se má larva. Když dobře, má dostatek potravy, je baculatá, tak z ní bude velký brouk. Když je neduživá, brouk je menší. Rozměr se může pohybovat plus mínus, ne ale nijak zásadně. Chroustci mívají centimetr a půl až dva centimetry, chrousti až čtyři centimetry.

Je mezi nimi rozdíl i v potravě, kterou vyhledávají?

Chroustci jako nedospělá stádia ponravy se vyvíjejí v trávnících, ožírají kořínky a je možné někde pozorovat fleky neprospívající trávy. Ale mohou jít i po jahodách. Když se pak zakuklí a vylíhnou, tak nalítávají na všechno možné, včetně ovocných stromů. Hlavně tam se taky páří. Podobně jsou na tom chrousti, ti se ale víc zaměřují právě na ovocné stromy a také duby.

Jak s nimi bojovat?

Nejlepší je sběr. V chladných ránech jsou často ztuhlí buď na stromech, nebo v trávnících a lze je sbírat.

Kromě chroustů jací škůdci přečkávají zimu v zemi?

Je jich hodně. Třeba i vosy.

Ty údajně mohou nadělat paseku v chovech včel nebo na dozrávajícím ovoci.

Ta mírná zima může mít pozitivní vliv i na ně. Pokud by byly třicetistupňové mrazy a půda promrzla několik desítek centimetrů hluboko, tak by jich bylo určitě méně. Jakýkoli extrém jim ale škodí, v přílišném vlhku může larvy postihnout hniloba nebo plíseň, v suchu mohou také častěji zahynout.

Lidé si ale za hodně problémů mohou vlastním přičiněním. Třeba se zavlečenými čínskými slunéčky.

To je co?

Decimují naše slunéčka sedmitečná. Ta zavlečená pochází z Číny a v Holandsku sloužila pro biologický boj se mšicemi. Protože jsou ale velmi žravá, rozšířila se mimo skleníky do volné přírody a postupně i k nám.

Vypadají podobně jako ta naše slunéčka?

Ano, mají víc flíčků a na štítu takové bílé písmeno M. Udává se, že to přímo konkuruje našim slunéčkům. Nejen že jsou víc žravé a omezují potravní nabídku, ale jejich larvy dokonce žerou larvy našich slunéček.