Kdy se lidé mohou přijít podívat do hvězdárny a na hvězdy?

Jednak máme facebookovou stránku Hvězdárna Třebíč a pod webem DDM máme jednu stránku celou věnovanou hvězdárně. Vše, co se tady odehrává, se tam mohou dozvědět. Otevírací časy jsou samozřejmě i na informační tabulce na brance hvězdár-ny. DDM vydává i časopis DDMáček, kde je rovněž stránka věnovaná hvězdárně. Proč to neříkám konkrétně, je z důvodu, že časy se mění. V závislosti na tom, jak zapadá Slunce. Přes zimní období to zůstává relativně stabilní, ale v momentě, kdy začne zapadat později, musíme rovněž pracovat později.

Hodně se věnujete dětem.

Máme tu astronomické kroužky pro děti. V úterý chodí předškoláci s rodiči. V pátek je kroužek určen pro starší děti. Od těch, kteří chodí na základní školu, až po středoškoláky. Úterní i páteční kroužky jsou rozděleny do skupin na začátečníky a pokročilé.

Takže je tam i návaznost mezi jednotlivými stupni.

Ano. To, co se dělá s nejmladšími dětmi, je úplně něco jiného než se staršími.

Co se dá dělat s předškoláky?

Různé hry a soutěže. Tím, že neumí číst, tak je to hodně na základě obrázků. Malují, spojují hvězdy do souhvězdí, skládají kartičky. Poznávají planety, souhvězdí a podobně.

A co dělají starší?

Pro ty máme pracovní sešit, který jsme si sami udělali. A ti velcí jsou borci, kteří znají skoro všechno, a samozřejmě chodí pozorovat.

V které časy může přijít veřejnost?

To se právě nejvíce mění s ročním obdobím.

Je to závislé i na počasí?

Určitě ano. V pátek jsme tady pokaždé. Buď se jde ven, nebo při špatném počasí jsme uvnitř. Třetí varianta je taková přebíhací. Když se při povídání protrhá obloha a můžeme vyrazit ven k dalekohledu. V pátek je zde program vždy. V sobotu pouze při dobrém počasí. Tam je nutné, aby alespoň půl oblohy bylo odtažené.

Nemusí se tedy bát, že by dorazili a bylo kvůli počasí zavřeno.

Jedou často z velké dálky. Stává se, že když vyjíždějí, je krásné počasí, a když dojedou, je zataženo.

Takže nechodí pouze lidé z Třebíče?

Jistěže ne. Vždyť jsme jediná hvězdárna v Kraji Vysočina.

Jaký je zájem o kroužky?

Ve starších máme kolem patnácti dětí a v mladších kolem deseti.

Jak dlouho již na hvězdárně kroužky fungují?

Začínali jsme v roce 2012 se dvěma dětmi. Rozjížděli jsme ho od poloviny školního roku, kdy již děti měly jiné kroužky.

Co děti nejvíce baví?

Velmi oblíbené je hlasovací zařízení. Dostanou do ruky malý ovladač, na plátně se jim promítají úkoly a oni hlasují. Hned vidí, jak se jim zadařilo. Mohou soutěžit ve skupinách i jednotlivcích. Je to dobrý interaktivní způsob. Ve školách mívají interaktivní tabule. To je úžasná věc, ale u té je vždy pouze jedno dítě, všichni ostatní sedí a koukají. Tady jsou zapojeni všichni.

Navštěvují vás i školy?

Určitě. Chodí školky, základní i střední školy. Na internetu máme nabídku programů. Tam si mohou vybrat téma. U malých je nejoblíbenější Co vidíme na obloze nebo Sluneční soustava. Starší nejčastěji mívají téma Dobývání vesmíru. Celkem máme v nabídce asi dvacet témat.

Jak dlouho již v Třebíči hvězdárna je?

Byla založena roku 1957. Pak zde byly astronomické kroužky a střídala se období útlumu s aktivnějšími. Před námi to asi dvacet let hodně stagnovalo.

Je pravda, že v minulosti jsem tady nikdy nebyl, ale v posledních letech jsou tu zajímavé akce.

Ono se předtím ani moc nevědělo, že tady hvězdárna je. My, když jsme začínali, byla z existence hvězdárny spousta lidí překvapená.

Jaké další akce pořádáte?

O jarních prázdninách jsme nahrazovali kroužek pro děti malou akcí pro rodiče s dětmi na téma vzduch. O prázdninách, vždy v červenci a srpnu tady máme týden praktikum pro děti. Funguje to v podstatě formou příměstského tábora. Přijdou, jsou tady do večera a je pro ně nachystaný program. Každý den má své téma. Většinou to končí v pátek dobýváním vesmíru. Odpalují se rakety a vyrábí se všechno, co lítá. Pokud je hezké počasí, chodíme se dívat i večer na oblohu.

Hodně oblíbené bývají zatmění a podobně, že?

Pokud je na obloze něco významného, jako bylo nedávno zatmění Slunce či Měsíce, tak to lidi láká. Pak pořádáme i další jednorázové akce. Spolupracujeme například s krajskou pobočkou České astronomické společnosti. Většinou dvakrát do roka s nimi uděláme odbornější přednášku.

Co lidi na pozorování nejvíce láká? Je nějaké oblíbené období?

Často se stane, že uvidí v televizi nebo se dočtou na internetu nějakou fámu. A pak chtějí vidět něco, co ve skutečnosti ani na obloze není. Stalo se mi, že volala paní a hlásila do telefonu: „Jste dnes na hvězdárně? Když je dnes tak významný den." Ale byla to jen jedna z těch fám, že má být Mars veliký jako Měsíc a podobně.

A pak jsou oblíbené akce jako zatmění Slunce. To tady bylo skoro tři sta lidí. Hodně táhnou i komety. I u toho mají lidé představu, že půjde o těleso s ohonem přes půl oblohy, a my jim ukážeme flíček v dalekohledu. Někdy je přitáhne něco, co by ani nemuselo, ale z toho, když je nádherná obloha, náhle přijde lidí málo.

Co je k vidění nyní, kdyby chtěl někdo přijít pozorovat?

Únor je slabý. Po ránu jsou vidět planety. Hodně zajímavý bude v květnu přechod Merkuru přes Slunce. Přesně 9. května. To je jev, který není obvyklý. To by si zájemci neměli nechat ujít.

Co vás přivedlo k pozorování oblohy?

Mám to od mala. Jde o postižení, se kterým se většinou lidé již narodí. Je to vidět na dětech, které sem chodí. Už na těch tříletých, čtyřletých vidíte, jak je to baví.