„Ovšem díky klimatickým změnám a kontinentálnímu rázu počasí na Moravě, kdy Vysočina tvoří jakousi přirozenou hráz, se postupně zabydlel až po Třebíčsko. Za posledních deset let urazil velký kus cesty,“ objasnil výzkumný pracovník Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Radomír Mrkva.

Dříve ojedinělý, dnes dominantní škůdce lýkožrout severský, je nyní na Třebíčsku zastoupen 70 procenty, kdežto smrkový pouze 30 procenty.

Brouk dlouho unikal pozornosti, snad i proto, že je od smrkového téměř k nerozeznání. Je však citlivý na jiné feromony, i jeho jídelníček se poněkud liší.

„Je to kůrovec oslabených stromů, kdežto lýkožrout smrkový dává přednost lýku stromů, které uhynuly v plném zdrví, zejména v důsledku polomů. A v tom je zakopaný pes. Smrky jsou čím dál víc vystavené stresu z velkých výkyvů počasí, na což velmi citlivě reagují,“ upřesnil Mrkva.

Smrčiny původně nepatřily do skladby zdejších lesů. Doma jsou konkrétně na Třebíčsku zejména buky a jedle. Smrky ovšem svého času začaly být ekonomicky zajímavější kvůli dobrým přírůstkům, a tak převážily.

Ta doba pomalu končí. Zmíněná nepřízeň klimatu jehličnany příliš stresuje, ztrácejí kondici. Pokud se v té chvíli sejde několik faktorů, jako je sucho, málo zmiňované, ale o to zákeřnější houby václavky a lýkožrout severský, dílo zkázy je dokonáno.

Výzkum lýkožrouta severského pro celou republiku probíhá intenzivně od roku 2005 na Třebíčsku, zejména v okolí Radkovic. Radomíru Mrkvovi tu vydatně pomáhá zdejší revírník Vlastimil Vala. „Lýkožrouta monitorujeme díky přírodním lapákům, kterými jsou vytipované stromy. A samozřejmě nám pomáhá i chemie, a to feromonové lapače,“ konkretizoval Vala.

Hlavní metodou obrany zůstává vytěžení a asanace kůrovcových souší. Úspěšně byl odzkoušen odchyt pomocí navnaděných lapáků speciálním feromonem. Tady je důležité využít dobu rojení brouka.

Lýkožrout severský zatím nedrancuje Šumavu ani jižní Čechy, zřejmě díky dostatku srážek. „A pokud zde byl opravdu nalezen, šlo zřejmě o případy zavlečení bez dalšího rozvoje populace. Nakonec i řadu let prováděný monitoring pomocí odchytů do lapačů nenaznačuje, že by invaze do těchto míst postupovala,“ upozornil profesor Mrkva. Ovšem lesy v severovýchodní části Moravy, zejména Opavska, už nový škůdce naprosto opanoval.

Třebíčsku by podle Radomíra Mrkvy prospělo, kdyby se tu opět začaly prosazovat buky a jedle namísto smrků. Ovšem, jak říká, jedlím neprospívá současný způsob lesního hospodaření: „Nelze je sázet na rozsáhlé holiny. Potřebují vyrůstat v už existujícím porostu. A narážíme ještě na další problém. Tím je přemnožená zvěř v lesích,“ zdůraznil.

Podle něj myslivci udržují zvěř v příliš vysokých počtech, ta pak ničí porost. Mladé jedle jsou její velmi oblíbenou složkou potravy.

Nutno podotknout, že letos zatím vypadá situace v množení kůrovce příznivě. Dostatek vláhy stromům umožňuje se účinně bránit. Brouky, kteří je napadnou, zalijí pryskyřicí. „Moudřejší budeme samozřejmě na podzim, ale teď to vypadá nadějně,“ zmínil vedoucí lesní správy Třebíč Jiří Konopáč. Ovšem nikdo není prorokem, nevíme, jak bude za rok, za dva. Současný stav je časovaná bomba, lesy na Moravě jsou nemocné.