„Len rostl na Vysočině staletí a moji rodiče ho pěstovali celý život. Teď můžeme jen s nostalgií vzpomínat na lány modře kvetoucího lnu. Pracnost je vysoká a náklady nikdo nezaplatí. Proto rolníci se lnem v drtivé většině skončili,“ připomněl privátní zemědělec Tomáš Vácha z Vyskytné nad Jihlavou.

Společnost Čemolen ještě nedávno provozovala tři tírny (závody na zpracování lnu – pozn. red.) s více než 70 zaměstnanci. Jak potvrdil předseda Lnářského svazu ČR Prokop Šmirous, kvůli nedostatku lnu uzavřel Čemolen provoz v Humpolci, fungující od roku 1921. Loni skončila další zpracovatelská firma v kraji s tírnou v Leštině u Světlé na Havlíčkobrodsku. Čemolen jako jedna ze dvou firem v tuzemsku podle Šmirouse provozuje ještě dvě tírny. V Pomezí u Poličky na Pardubicku a v Písečném u Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku.

Co nařídí EU?

Lněné plátno je z přírodních materiálů oproti bavlně podle materiálových odborníků mnohem pevnější a trvanlivější. „K úpadku lnářství v tuzemsku přispěl také útlum domácí textilní výroby a dovoz laciného oblečení z Asie,“ doplnil ředitel humpoleckého Čemolenu Josef Urban.

Zemědělci se obávají, že po nařízení Evropské unie, v tuzemsku drasticky snížit produkci cukrové řepy a téměř zastavit výrobu cukru, čeká stejný osud pěstování a zpracování lnu. „Peníze z Evropské unie by lnářství postavily na nohy. Jak můžeme obstát, když náklady platíme stejné jako v Evropě a Brusel nám posílá poloviční dotace než třeba Francii. Tam plochy lnu vzrostly za poslední roky o sto procent,“ podotkl Prokop Šmirous.

Stejně jako mnozí další i on věří, že lnářství se podaří zachránit. „Mám informace, že o pěstování lnu se začínají zajímat zahraniční investoři,“ potvrdila vedoucí jihlavského Ekoinfocentra Jana Kotoučková.

„Lidé se staletí učili len pěstovat na poli i ve škole. Jak opustíte trhy a přestanete se starat o pole, je konec. Zvlášť když hospodáři zlikvidují sklizňovou techniku. Nová stojí moc peněz a nikdo si ji dnes nekoupí do nejistého podnikání. To by byl pak konec lnářství takříkajíc na tvrdo,“ shrnul jihlavský farmář Josef Sklenář.

Plochy lnu přadného
Podle ministerstva zemědělství je len přadný v tuzemsku ohroženou plodinou. V roce 1990 se podle Českého statistického úřadu pěstoval na 21 tisících hektarů a dnes na ploše téměř o dvě třetiny menší. Například ve Francii jeho plocha vzrostla za poslední léta o dvojnásobek na víc než 100 tisíc hektarů.