Kvůli nedostatku suroviny se asi uzavřou i poslední zpracovatelské provozy, řekl ředitel humpolecké společnosti Čemolen Josef Urban. Dvě tírny lnu na Havlíčkobrodsku již skončily. Čemolen je jednou ze dvou posledních českých firem, které ještě provozují tírny lnu.

"Lnářství je asi opravdu na konečné," míní Urban. Přispěl k tomu útlum domácí textilní výroby, nízké ceny lnu na světových trzích i pro pěstitele méně výhodný dotační systém po vstupu do EU. Podle Urbana se vlákno i koudel dají prodat. Farmářům se ale náročnější pěstování přadného lnu už nevyplácí. Pokud však nyní zlikvidují starou sklizňovou techniku, novou, která stojí i více než jeden milion korun, si už nenakoupí. Neobnoví se ani tírny. "Je to nevratný krok," odhaduje Urban.

Čemolen donedávna provozoval tři tírny a zaměstnával v nich 75 lidí. Kvůli nedostatku lnu nyní uzavřel humpolecký provoz s 30 pracovníky. Uvádí se, že tato tírna vznikla v roce 1921. V minulém roce již skončila druhá firma na zpracování lnu v kraji s tírnou v Leštině.

Čemolen ještě provozuje dvě tírny, a to v Písečném u Bystřice nad Pernštejnem a v Pomezí u Poličky, veškerou produkci vyváží. "Letos jsme nasmlouvali len z 350 hektarů - to je pro jednu tírnu na jednu sněmu," popsal Urban. Podle něj firma nemůže zemědělcům platit tolik jako před vstupem do EU, protože sama svoji produkci prodává za poloviční ceny. Obě provozovny zatím zůstávají v chodu jen díky starším zásobám. "Předpokládám, že příští rok nenakontrahujeme ani hektar," konstatoval.

K tradičním pěstitelům patří ZD Kouty na Třebíčsku, přadný len zatím pravidelně mělo asi na 50 hektarech polí. "Ekonomika nás donutí to skončit. Výkupní ceny jsou nízké a technika dožívá," řekl předseda Lubomír Pisk. Státní dotace na podporu pěstování lnu jsou méně výhodné než dříve a v příštím roce se asi nebudou vyplácet vůbec, předpokládá.

Urban upřesnil, že před vstupem do unie dostávali čeští pěstitelé přadného lnu od státu 7000 korun na hektar. Nyní mají v součtu asi 6500 korun - k plošným dotacím na hektar mají navíc asi 2000 korun. Plošné dotace bez ohledu na plodinu ale stoupají, proto se farmy raději zaměřují na druhy méně náročné na pěstování. "Rostou ceny obilí a řepky, to nám asi zasadí poslední ránu," dodal.

Podle údajů ministerstva zemědělství se v republice len přadný nyní pěstuje pouze na 824 hektarech a je v ČR ohroženou plodinou. V minulém roce ještě farmáři len přadný sklízeli z 2750 hektarů. Podle Českého statistického úřadu v roce 1990 to bylo přes 21.000 hektarů a v 50. letech přadný len pravidelně obsazoval i více než dvojnásobnou rozlohu polí.

Čemolen vznikl z části bývalého gigantu Českomoravský len Humpolec, který do 90. let ve dvou desítkách závodů zpracovával veškerý domácí přadný len. Tento podnik provozoval až 26 tíren lnu. Nyní ji v celém Česku vyjma Čemolenu má už jen středočeská Lenka Kácov.