„Už na první pohled je to vidět. Nemáme zde žádné spádové lékaře, jsem odkázaní na toho, kdo přijde. Každý pacient, který dojde sem, tak už dojde i do nemocnice,“ postěžovala si Eva Dobrovolná z lékárny na Bráfově třídě.
Zaplacení regulačních poplatků začal nabízet kraj Vysočina lidem ve svých pěti nemocnicích od začátku února. Každý pacient se může dobrovolně rozhodnout, zda úhradu 30, 60 nebo 90 korun za položku na receptu, vyšetření, pobyt v nemocnici a lékařskou pohotovost přijme jako dar od kraje, nebo ji zaplatí sám.
„Počet pacientů v lékárně se určitě zvýšil. Množství položek vydaných léků narostlo na něco málo přes dvojnásobek,“ popsal situaci ředitel třebíčské nemocnice Petr Mayer. Poplatek prý platí v lékárně čtvrtina lidí, zatímco tři čtvrtiny se rozhodnou pro přijetí daru. Další vývoj ale lze podle Mayera jen těžko předvídat, protože faktorů vlivu je hodně.
Podle vyjádření Aleny Vajové z České lékárenské komory pociťovaly od začátku února všechny provozovny v okrese, kromě nemocniční, pokles pacientů. „Hrubý odhad úbytku klientely je mezi 10 až 20 procenty. Lékárny, které zákon dodržují a poplatky vybírají, jsou jednáním kraje poškozovány a to, že zatím nekrachují, je jen díky jejich věrným pacientům,“ sdělila Vajová.
Majitelé a vedoucí lékáren se shodují, že na definitivní hodnocení je zatím ještě brzy. Do únorových tržeb se podle všeho promítly například také jarní prázdniny, chřipková epidemie, ale třeba i hospodářská krize, kdy lidé zřejmě nakupují i méně volně prodejných léků nebo vitaminových preparátů.
Významným faktorem je zcela určitě také umístění lékárny. Výhodu mají ty, které se nacházejí na poliklinikách nebo v jiné spádové oblasti lékařů. Jsou u zdroje. Naproti tomu je pro soukromou provozovnu prokletím v současné situaci blízkost nemocniční lékárny. Přetáhne jí tolik klientů, že to může ohrozit i její samotnou existenci.
