Podle SÚRAO se to týká i lokality EDU-západ. Jde o území kolem Lipníku, Dol-ních Vilémovic, Zárubic, Ostašova a Klučova. Původně ale tato oblast být zkoumána vůbec neměla. „Ačkoli v původních studiích nebylo s okolím jaderných elektráren uvažováno z důvodu dalšího zatížení oblasti, byl, tak jako jinde ve světě, přehodnocen přístup k umístění hlubinného úložiště do okolí jaderných elektráren," vysvětlila mluvčí správy úložišť Nikol Novotná.

Ještě nedávno figurovala EDU-západ a také lokalita nedaleko Jaderné elektrárny Temelín v jižních Čechách jako záložní. Teď i kvůli nesouhlasu, který zaznívá i ze severu Třebíčska a tamní lokality Horka, bude SÚRAO hledat vhodné podmínky pro půl kilometru hluboký sklad i na jiných místech.

O úložišti v blízkosti jaderných elektráren hovořila také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi řekla, že by touto cestou šla a že by to mohlo pomoci při řešení patové situace, kdy obce z už dříve vybraných lokalit projekt odmítly.

Navíc naznačila, že některé samosprávy z okolí JE Dukovany o geologické průzkumy stojí. Představitelé Dukovan a Rouchovan, na jejichž území elektrárna stojí, však něco takového odmítli. „Pro nás je prioritou stavba pátého bloku. Nedovedu si představit, že by naši občané s hlubinným úložištěm souhlasili. Myslím, že jsme jádrem zatíženi už dost. V našem katastru je i povrchový mezisklad nízko, a středněaktivního odpadu," připomněl rouchovanský starosta Vladimír Černý.

Že by o stavbu podzemního skladu usilovaly obce z lokality EDU-západ, zase vyloučil starosta Ostašova Jaroslav Kabelka. „Měli jsme dvě schůzky s představiteli SÚRAO, že by někdo z obcí v lokalitě protestoval, se říct nedá, ale že bychom byli pro, to taky ne," řekl. „Já to vnímám tak, že byl zahájen výzkum, do kterého nemáme co mluvit. Satelitní data a další práce si dělá stát bez nás, my se budeme moct vyjádřit, až se bude uvažovat o hrabání do země. To by mělo být za rok. Do té doby jsme v klidu," dodal Jaroslav Kabelka.

Další schůzka zástupců samospráv z okolí Lipníku se uskuteční v polovině listopadu. Představen by měl být detailní plán výzkumů. Rámcově to vypadá tak, že se geologové v oblasti EDU-západ pustí do práce už v listopadu. Pro sběr hor-nin přímo do terénu se vydají na jaře příštího roku a v dubnu 2018 by mělo být jasno o tom, zda by měla být lokalita zkoumána i vrty, nebo její podloží stavbě úložiště neodpovídá.

Celý projekt hlubinného skladu se projednává už řadu let. Obce ze sedmi lokalit, včetně Horky na Třebíčsku s ním nesouhlasí. Také podle předsedy ekologického hnutí Calla Edvarda Sequense postupuje stát a správa úložišť silou. „Nejlepším řešením by bylo zastavit průzkumy všude tak, aby mohla být nejprve prodiskutována a přijata nová koncepce nakládání s radioaktivními odpady, jasně definována kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno a také upravena legislativa, zejména přijat zákon posilující práva obcí," mínil.

Kritika ale míří i na obce, které úložiště a také průzkumy odmítly. Předseda Energoregionu 2020 Vladimír Měrka vzkázal, že jsou sobci ti, kteří chtějí vyrábět elektřinu z jádra, ale odmítají úložiště. Podobný názor má také Vladimír Černý. „Samosprávy by si měly uvědomit, že nemají odpovědnost jen vůči svým občanům, ale také vůči státu. Demokracie není jen o tom, brát od státu peníze, ale ob-čas se i obětovat," řekl.