Výčet úspěchů, které má za sebou Jitka Boho, je dlouhý.

Po titulu České Miss z roku 2010 se dokázala probojovat mezi patnáct nejkrásnějších dívek na Miss Universe, ještě předtím se coby zpěvačka dostala do semifinále první Česko-Slovenské superstar, pak zazářila v soutěži Tvoje tvář má známý hlas.

A nyní kvůli ní vypukne válka. Jitka Boho se totiž připravuje na roli krásné Heleny v muzikálu Troja.

Tuto legendární antickou báji o válce mezi Trojany a Řeky uvede pražské Divadlo Broadway. Skutečný příběh Jitky Boho coby zpěvačky však začal na Třebíčsku, ve skupině Spirit Rock.

| Video: Youtube

„Bylo to začátkem roku 2007. Tehdy jsme potřebovali zpěváka. Pak ale přišel náš klávesák Jarda Peštál, že někde viděl inzerát nějaké zpěvačky, která hledá kapelu. My ostatní se na to moc netvářili, zpěvačku jsme nikdy neměli. Ještě víc jsme byli ostražitější, když jsme zjistili, že je té zpěvačce jen patnáct let. Mysleli jsme si, že to bude nějaká malá holka,“ vzpomíná kytarista Karel Brabec.

Dále se dočtete:

Jak hudebníci reagovali, když Jitku Boho poprvé spatřili.

Proč pro ni museli jezdit do Náramče.

Jaký přístup má k hudebním zkouškám, ale třeba i k učení.

Jitka Boho se tehdy samozřejmě ještě jmenovala Válková a nikdo ze Spirit Rocku ji neznal. O to větší překvapení se konalo při prvním osobním setkání.

„Přišla dlouhovlasá slečna a my prostě nevěřili, že jí je patnáct. Mysleli jsme si, že je to nějaká legrace. Byla perfektně oblečená, nalíčená, na nohou měla kozačky na vysokém podpatku. Tipovali jsme ji na dvacet. A navíc jsme zjistili, že umí parádně zpívat. Takže jsme ji samozřejmě hned angažovali,“ dodává Brabec.

Kapela hrávala po třebíčském okrese, několikrát ale zajela i na jižní Moravu.

„Vystupovali jsme proto třeba i v Břeclavi nebo v Hruškách u Břeclavi. Jitka všechno zvládala, byla poctivá, na zkoušky chodila. V patnácti ale samozřejmě neměla řidičák. Zkušebna byla v Trnavě, poté i v Třebíči v Pasáži, takže jsme pro ni vždy jezdili do Náramče, kde dodnes bydlí její rodiče, a pak ji zase vozili zpátky,“ dodává kytarista.

Jitka Boho (nar. 11. listopadu 1991)

Pochází z Náramče na Třebíčsku, nyní žije v Praze.

Na základní školu chodila do Budišova, část střední školy absolvovala na Katolickém gymnáziu Třebíč, po vítězství v České Miss (v roce 2010) se přestěhovala do Prahy, kde maturovala na Gymnáziu Jana Palacha.

Se zpěvem začínala v ZUŠ Resonance Třebíč, od patnácti let zpívala s třebíčskými kapelami Spirit Rock a Natuty.

V roce 2009 se stala Miss pláž Vranovské přehrady a druhou vicemiss v soutěži Miss Znojmo, o rok později už získala titul Česká Miss.

Následně soutěžila i na Miss Universe v Las Vegas, kde se dostala mezi patnáct finalistek.

Se svým někdejším manželem Lukášem Boho má osmiletou dceru Rosálii, po rozvodu s ním žije s ekonomem Tomášem Hřebíkem. V říjnu 2022 se jim narodil syn Tadeáš.

Tehdejší zábavy vypadaly malinko jinak než dnes. „Hlavně z toho důvodu, že se všude kouřilo. Ty prostory bývaly vždy úplně vyuzené,“ směje se Brabec.

Na to v rozhovoru pro Deník vzpomínala i sama Jitka Boho. „Nedávno jsem se procházela židovskou čtvrtí a šla kolem té kavárny, kde dřív byla restaurace U císaře Rudolfa. Tam jsme mívali spoustu akcí. Tehdy se ještě v hospodách normálně kouřilo a tam to tedy bylo opravdu echt, vždycky tam bylo úplně bílo od kouře. A já v tom zpívala celý večer až do rána. To byla opravdu hodně tvrdá škola,“ reaguje zpěvačka.

| Video: Youtube

Když se v roce 2010 stala Českou Miss, v její rodné Náramči jí připravili velkolepé uvítání. Dorazila na něj nejen celá obec, ale i mnozí přespolní. Včetně kamarádů a spolužáků ze základní školy v Budišově či z třebíčského katolického gymnázia.

„Jitka je fajn holka, chodili jsme spolu na základku, není vůbec nafrněná a kdo to říká, lže. Vždycky byla premiantka, všechno musela mít tip ťop,“ zavzpomíná její spolužák Pavel Dobrovolný.

Jitka Boho | Video: Milan Krčmář

To koresponduje i se slovy Karla Brabce o jejím poctivém přístupu k hudebním zkouškám – a konečně i se zkušeností autora tohoto článku. Na první rozhovor s ním dorazila čtvrthodinu před stanovenou dobou, totéž se opakovalo i později. Vždy byla skvěle připravená, dodržela vše, co byť jen letmo slíbila. Termíny pro ni byly takřka posvátné.

Podobné je to i s její přípravou na muzikál Troja, který bude mít premiéru v únoru 2024. Připravuje se ale už rok. „Začala jsem se každý den rozezpívávat. Přijde mi, že po covidu ten hlas není v takové formě, na jakou jsem byla zvyklá. Chci tedy chodit na hodiny zpěvu a také vždy sednu ke klavíru a zpívám si,“ komentuje pro televizi Prima rodačka z Náramče na Třebíčsku letos na jaře, kdy byly představeny podrobnosti k chystanému muzikálu.

Osobní vzpomínka: Na schůzky s Jitkou Boho raději choďte o dost dřív

Pánové (ale samozřejmě i dámy), nechcete-li upadnout do rozpaků, na schůzky s Jitkou Boho raději přijďte o pořádnou chvíli dříve. Jinak hrozí, že se vám stane totéž, co mně při tvorbě prvního rozhovoru s ní. Bylo to v únoru 2010, ještě předtím, než se stala Českou Miss.

Ačkoli jsem zvyklý na veškeré schůzky chodit s desetiminutovým předstihem, Jitka už na místě srazu k mému údivu podupávala. „Já radši přišla o něco dřív,“ hlásila. To „o něco“ činilo tedy asi patnáct minut oproti stanovenému času – což je přesný opak od většiny slečen a dam, které dorazí spíše o tu čtvrthodinu později.

Fotogalerie: Bývalá Česká Miss Jitka Boho

Tehdy čerstvě napadl sníh a my potřebovali udělat dost fotografií s třebíčskými motivy pro chystaný článek. Znamenalo to docela dlouhou procházku po místech, odkud by byly vidět dominanty Třebíče. Takže jsme šli od Pasáže přes Tyršovy sady a železniční most až na Kanciborek a odkudkoli byla vidět třebíčská věž či zámek, pustili jsme se do focení.

Brodili jsme se sněhem, přičemž už asi po dvaceti minutách Jitka hlásila, že má pořádně mokro v botách. Řekla to s úsměvem, ale já to pochopil tak, že už toho má plné zuby a chce focení ukončit. „To ne, mě to baví. Mokro v botách mi nevadí, jdeme dál,“ prohlásila a rázně vykročila ke Kanciborku.

Jitka Boho v publiku při křtu románu Bezejmenní. | Video: Milan Krčmář

Už toto první setkání dokonale potvrdilo to, co se o ní říká dodnes. Že není „nafrněná“ a že je maximálně obětavá. Ani její pozdější úspěchy ji nezměnily, pořád je to laskavá žena, žádná primadona. Potvrdila to i naše další setkání. A když před několika lety bydlela v Třebíči, opět jsme se náhodou potkali.

Zrovna jsem se chystal na křest svého románu Bezejmenní, na který jsem ji také pozval, aniž bych předpokládal, že pozvánku pronesenou jen tak mimoděk, vezme vážně. Nejen k mému údivu na křest dorazila, sedla si mezi diváky – a protože se o průběh celého večera staral divadelní soubor Ampulka, výtečně se bavila stejně jako všichni kolem ní. Kmotři pro mé knihy jsou vybíráni losem z publika – a náhoda tomu chtěla, že jednou z trojice vylosovaných byla i Jitka.

Dodnes se mě lidé ptají, jak to tenkrát bylo zařízeno, ale opravdu jsme tehdy do průběhu osudí nijak nezasahovali. Díky letmému setkání v Třebíči a tomu, že si na nic nehraje a z vlastní vůle dorazí i na zcela obyčejnou akci, kde nejsou červené koberce, se Jitka Boho neplánovaně stala jednou z kmotřiček románu.