„Za normálního stavu je časové rozpětí vývoje mezi stádiem vajíčka a dospělého jedince osm týdnů. Jenže v současnosti se může zkrátit na týdnů sedm až šest,“ upozornil vedoucí lesní správy v Třebíči Jiří Konopáč. Podle něj kalamita z let 1992 a 1993 zatím nehrozí, ale situaci vzhledem k teplému počasí a nedostatku srážek nelze podceňovat.

Co kůrovce nejvíc láká? Třeba vývraty po vichřicích či po zimě. Napadený zdravý strom se pozná například podle odlupující se kůry nebo čerstvě navrtaných dírek, z nichž se sypou piliny. Kůrovec i jeho larvy požírají nejradši lýko. Narušením těchto vodivých pletiv dochází k nevratným škodám a strom usychá.

A jak vypadá samotný proces množení? Sameček vyhlédne vhodný strom, do něj vyhlodá snubní komůrku, do ní naláká samičku. Pak už zafunguje příroda. Z nakladených vajíček se vylíhnou larvy, ty se zakuklí, následuje fáze zvaná světlý brouk a konečná – tmavý brouk. Ten se spolu s bratry vyrojí a pustí se do všeho, co je k jídlu. Tedy – nejdříve vyhlodá tu snubní komůrku.

Zdravý strom za přiměřeně vlhkého počasí zalije kůrovce pryskyřicí, letos však vláhy není nazbyt, a tak i tato přirozená obrana selhává. V lesích se tedy na některých místech vyskytují celé kruhy napadených stromů. „Taková místa je potřeba pravidelně vyhledávat a znehodnocené dřevo z lesa urychleně odstraňovat. Pomáhá i chemický postřik,“ míní třebíčský lesní správce Konopáč. Za nedodržování těchto pravidel hrozí soukromým subjektům pokuty.