Popadané stromy a suché klima mohou odstartovat rychlé množení nebezpečného brouka

Spadané stromy, které ještě někde nebyly sklizeny po lednové vichřici Kyrill a teplé klima mohou odstartovat rychlé množení nebezpečného lýkožrouta. „Vývojový cyklus kůrovce je závislý na počasí. Čím vyšší teploty beze srážek, tím rychleji dochází k množení kůrovce,“ potvrdil Ivan Jupa z oddělení ochrany životného prostředí a lesního hospodářství v Třebíči.

Situace ale zatím na Třebíčsku není kritická. „Kůrovec je v lese stále. Děláme proti němu ochranná opatření, takže kalamita nehrozí. Problém je s některými soukromníky, kteří se o svoje lesy nestarají. Kůrovec se jim tam namnoží, pak vlétne do vedlejšího lesa a způsobí majiteli škodu,“ vysvětlil Jiří Konopáč z lesní správy v Třebíči.

Úřad vyzve majitele

Jak tedy donutit soukromé majitele lesů, aby popadané stromy odklidili a tím znemožnili rozšíření obávaného brouka? „Průběžně lesy mapujeme, pokud někdo naše výzvy na úklid lesa nerespektuje, nahlásíme ho na příslušnou státní správu v daném okrsku,“ popsal případný postup proti vlastníkům lesní správce Konopáč. Další průběh se již odehrává v režii konkrétního úřadu. „Revírníci nám nahlásí vlastníka lesa a my mu pošleme písemnou výzvu ohledně úklidu popadaných stromů,“ zmínil Ivan Jupa z odboru životního prostředí v Třebíči. Poté musí vlastník les do určité lhůty stromy odklidit.

Termín vypršel

Prováděcí vyhláška k zákonu o lesích stanovuje, že veškeré polomy, vývraty, ale i další dříví atraktivní pro rozvoj škůdců vzniklé do 31. března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 30. května běžného roku, v polohách nad 600 metrů nadmořské výšky nejpozději do 30. června běžného roku. Vlastníku, který ještě svůj les nevyčistil, hrozí uložení pokuty.

Co by zastavilo nebo alespoň zmírnilo množení kůrovce? „Chladné počasí a vlhko. Díky němu totiž mechanismus stromů sám svoji pryskyřicí brouka zahubí,“ upřesnil Ivan Jupa. Lýkožrout smrkový a jemu příbuzné druhy souhrnně nazývané "kůrovci" tropí ve smrkových lesích velkou neplechu. Tak velkou, že je lesnická věda řadí mezi nejnebezpečnější škůdce vůbec. Je to malý asi čtyři až pět milimetrů dlouhý hnědočerný lesklý brouk, který žije ve všech smrkových lesích. Zavrtává se pod kůru smrků a živí se on i jeho larvy lýkem. Po výrazném narušení těchto vodivých pletiv strom usychá. Ve velmi příznivých podmínkách trvá celkový vývoj kůrovce sedm týdnů, v méně příznivých podmínkách se prodlužuje. Během jednoho roku se takto může vyvinout jedno až dvě, výjimečně i tři pokolení.