Vše musí posvětit zastupitelstvo na svém dubnovém zasedání. Radnice ale už připravila studii, která shrnuje názory architektů a možné využití „kulturáku“. „Architekty, kteří studii zpracovávali, kulturní dům nadchl. Podle jejich názoru je postaven v bruselském stylu a má velmi dobrou statiku,“ uvedl třebíčský starosta Pavel Pacal, který ale dodal, že využití prostor zatím není nijak přesně dané. „Možností je mnoho. Základem je zachování velkého sálu a využití ostatních místností včetně zázemí. Vidíme v tom i možnosti třeba pro coworkingové centrum či sdílené kanceláře,“ vysvětlil Pacal.

To si samozřejmě vyžádá určité úpravy, na které budou potřeba další miliony. „V současném stavu se většina budovy dá úplně bez problémů využívat. My ji ale chceme dostat do stavu odpovídajícímu jednadvacátému století,“ dodal starosta s tím, že objekt by mohl fungovat i během přechodného období, než vznikne projekt na jeho nové využití.

Kulturní dům v Třebíči-Borovině se zřejmě dočká svého znovuzrození. Nyní v něm sídlí prodejna nábytku.
Třebíčská nostalgie ožije: město chce koupit borovinský „kulturák“

Starostu doplnil jeho zástupce Pavel Janata. Podle něj se lidé z okolí kulturního domu nemusejí bát, že by přestala fungovat tamní restaurace. „Můžeme slíbit, že hospoda poběží dál,“ glosoval Janata.

Hřiště tam nepatří

Ten zároveň sdělil, že změn zřejmě dozná i park před budovou. Tu město totiž koupí i s okolními pozemky. „Naší hlavní prioritou je, aby park zůstal parkem a aby to byla zeleň uprostřed města. Musí se vyřešit prostor před hlavním vstupem. Teď tam stojí dětské hřiště a to podle mě do tohoto prostoru nepatří. Mělo by to být otevřené korzo, které by umožnilo rozptyl návštěvníků,“ nastínil místostarosta.

Na toto hřiště často chodí Lucie Pospíšilová se svými dětmi. „Myslím si, že je to hřiště na správném místě. Je velké a navíc poměrně daleko od silnice. Byla by škoda, kdyby ho měli zrušit. Když už, tak by ho měli přemístit někam poblíž,“ zamyslela se mladá maminka. Ta zároveň prozradila, že si slavnou éru borovinského kulturního domu nepamatuje. „Mamka mi sice říkala, že tam se mnou kdysi dávno byla na nějakém dětském představení. Ale to jsem byla tak malá, že se mi to vůbec nevybavuje,“ usmála se Pospíšilová.

Kulturní dům v Borovině
Významná ukázka architektury společenského domu ve stylu pozdní moderny a s vlivy bruselského stylu.
Unikátně dochovaná stavba z přelomu 50. a 60. let koncipovaná jako součást vznikajícího sídliště zaměstnanců obuvnických Závodů Gustava Klimenta v Třebíči-Borovině.

To nedaleko bydlící Marie Svobodová si na slavnou éru „kulturáku“ vzpomíná velice dobře. Už proto, že její manžel zde hrával v ochotnickém divadle. „Ale do kulturáku jsme chodili už dřív, od roku 1962. Byli jsme tam každý týden. Bývaly tam zábavy a v neděli taky čaje. Myslím, že od čtyř hodin odpoledne do osmi do večera. Hrávala kapela pana Syrového, to byli aspoň muzikanti. Těší mě, že se ta budova opraví,“ sdělila Svobodová.

Vydechnout si a popovídat mohly hvězdy, jako je Ivan Mládek například v kuřárně.
OBRAZEM: Jak jsme žili v kulturním domě Třebíči Borovině 1.- díl

Podle starosty by se měl stávající majitel vystěhovat zhruba do poloviny července. Tehdy by také mohl proběhnout den otevřených dveří. Město má už nyní ohlasy i ze strany podnikatelů, kteří by budovu chtěli využívat. „Naráželi jsme na povzdechy různých větších firem, které v Třebíči chtěly udělat semináře či posezení. Ale tady prostě nejsou schopny něco podobného zajistit třeba pro tři sta čtyři sta lidí. Musely pak třeba jezdit do Valče. Tak velký sál zde chyběl. Pasáž je klasické divadlo, Fórum je malé, Komunitní centrum Moravia je ve srovnání s Borovinou nic,“ sdělil Pacal.

Ten navíc nezastírá, že město se koupí kulturního domu snaží předejít i různým spekulantům. „Objevili se někteří zájemci, kteří by tu budovu rádi koupili a do budoucna ji chtěli přestavět třeba na ubytovnu. O to rozhodně zájem nemáme,“ prohlásil starosta.