Městská knihovna v Třebíči připravuje rekonstrukci pobočky. To znamená přestěhovat desítky tisíc knih. Akce se naplno rozjela šestého března, kdy se do akce zapojili i žáci z třebíčských škol. V jednom dni však nelze všechny knihy přemístit, a proto svého lidského hada budou vytvářet i v následujících dnech.

Jedna kniha, druhá, třetí. A pak stá, pětistá, tisící. A pořád je to jen zlomek. V nejbližších dvou dnech jich z přízemí do prvního patra knihovny v Třebíči-Borovině takto poputuje na čtyřicet tisíc. Je to namáhavá práce, ale žáci ji vítají. "Pořád je to lepší, než sedět ve škole. Teď bychom totiž měli němčinu,“ hlásí holky z prvního patra.

Osmáci z třebíčské základní školy v Bartuškově ulici právě rozpohybovali dlouhého lidského hada. Knihy, které teď drží v ruce, všechny do jedné pocházejí z oddělení naučné literatury hlavní budovy v Hasskově ulici.

Až ale začne stěhování beletrie, v součtu se takto přemístí 120 tisíc svazků. Tak ve zkratce vypadá obrovský kulový blesk, který předchází rekonstrukci hlavní budovy. Což znamená nejen stěhovat knihy, ale i regály.

„Nejdříve musíme vyskládat knihy. Tím se uvolní regály, které můžeme převézt jinam. Pak knihy znovu skládáme do regálů. Přeložení jedné knihy tedy znamená čtyři úkony,“ vysvětluje složitou logistiku ředitelka knihovny Marie Dočkalová, která publikace skládá do polic v horním patře, tedy na samém konci dlouhého hada.

Ten má svůj počátek v přízemí, kde jsou na sobě naskládané desítky velkých krabic od banánů.

„Máme je očíslované. Teď jich je tam přesně dvě stě jedna. V hlavní pobočce máme připravenou další více než stovku. Jakmile vyprázdníme tyto krabice, budeme do nich nakládat další knihy,“ popisuje Dočkalová s tím, že knihovnice sháněly takové množství krabic po nejrůznějších obchodech.

„Moc nám třeba pomohla paní Věžníková ze zeleniny na Karlově náměstí. Ta nám je schovávala. Ale krabice nejsou jen z Třebíče, pomáhali nám třeba i lidé z Náměště nad Oslavou,“ dodává ředitelka.

Žáci ze ZŠ Bartuškova Třebíč jsou jedněmi z těch, kdo knihy pomáhá přemísťovat. Rukama jim projde desítky tisíc svazků. | Video: Deník/Milan Krčmář

Každý ze školáků si mezitím stačil práci přizpůsobit, případně nějakým způsobem zpříjemnit. „Hele, to je kniha o horoskopech. To mě docela zajímá,“ říká Karolína, která se snaží prohlédnout alespoň titulní stranu každé knihy. Je to až obdivuhodný pohyb, kdy jednotlivé svazky přebírá a plynule předává dále, přičemž během tohoto krátkého časového úseku zjišťuje, o čem publikace pojednává.

Intelektuálno, které těmito prostorami doslova prostupuje, má zřejmě vliv i na dívky, které se rády vyhnuly hodině němčiny. Ty se rozhodly hrát slovní fotbal. Zatímco se jim míhají ruce s těžkými svazky, vzduchem létají slova anténa, angrešt, trám.

Tyto slečny také zjevně plně chápou pojem racionalizace práce, protože si jako první uvědomují, že u této činnosti nemusejí stát. A tak si sednou na podlahu, v čemž je napodobují i ostatní. „Oni vážně nevydrží stát několik desítek minut. Ze školy jsou zvyklí hlavně sedět, což se projevuje i teď,“ říká trochu omluvně jejich třídní učitelka Andrea Cahová.

Plynulost přesunu to však nijak nenarušuje. Knihy se míhají jedna za druhou, krabice v přízemí se vyprazdňují a regály nahoře se pomalu plní.

Prvních několik tisíc svazků už našlo nové místo. Ty zbylé zaplní police v následujících dnech. Knihy si zároveň trochu odpočinou od čtenářů a ti od knih. Hlavní pobočka totiž bude od jedenáctého března až do začátku dubna zavřená a pak bude fungovat v omezeném režimu.