Peníze plynuly do silnic, škol, nemocnic i jinam. Nejvíc dotovaných projektů uskutečnila krajská reprezentace vloni a na jejich financování si vypůjčila stamiliony z kontokorentního úvěru. Dlouhodobý úvěr v tomto volebním období ale kraj nečerpal a peníze také ušetřil, řekl hejtmanův náměstek Vladimír Novotný (ČSSD).

„Za největší úspěch považuji to, že nebudeme novému zastupitelstvu předávat žádný snědený krám, přestože jsme museli hodně investovat," řekl náměstek. Sociální demokraté vládnou na Vysočině druhé volební období a Novotný spravuje krajské finance od roku 2008. Uvedl, že v nich dlouho doznívaly důsledky recese. „V 2009 jsme šli o půl miliardy dolů v oblasti sdílených příjmů," řekl. Částka z vybraných daní plynoucí kraji podle něj poprvé převýšila úroveň roku 2008 až vloni.

Celkové roční příjmy kraje, ale bez úvěrů a přidaných úspor, vloni činily 10,5 miliardy korun. Proti roku 2012 byly vyšší o 1,65 miliardy. Kromě růstu daňových příjmů pomohly dotace čerpané z končících evropských programů, především z ROP Jihovýchod. Investice kraje minulý rok převýšily 2,2 miliardy korun, zatímco ve třech letech předtím se dostaly nejvýše k 1,5 miliardy korun.

Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau dostával Kraj Vysočinav porovnání s ostatními kraji v tomto volebním období nejvíc peněz v přepočtu na jednoho obyvatele, v průměru to bylo 18 487 korun. Při porovnání podílu ročních investic na celkových krajských výdajích obsadila Vysočina mezi kraji druhou nejlepší pozici. V přepočtu na jednoho obyvatele rovněž dala nejvíc peněz do silnic a rozdělila nejvíc dotací obcím. Druhé nejvyšší výdaje na obyvatele mezi kraji měl Kraj Vysočina ve zdravotnictví a v sociálních službách, ale objemem peněz na kulturu v přepočtu na hlavu skončil šestý.

Zadlužení Vysočiny se zvyšovalo, podle Novotného ale pouze krátkodobě. Podle společnosti CRIF připadlo vloni z krajského dluhu na každého obyvatele Vysočiny 2 639 korun. Vyšší zadlužení vzhledem k počtu obyvatel vykázalo minulý rok 5 krajů.

Nejvíc peněz z kontokorentního úvěru vybrala Vysočina právě kvůli loňským investicím. Na konci roku dlužná částka činila 782 milionů korun, ale letos už kraj své bance půl miliardy vrátil. „Kontokorent je nyní na úrovni 250 milionů," uvedl náměstek. Kraj také splácí dlouhodobý úvěr od Evropské investiční banky. Tyto peníze si půjčily krajské vlády v předchozích dvou volebních obdobích, zaplatit z nich zbývá 545 milionů korun.

Krajský zastupitel za opoziční ODS a senátor Miloš Vystrčil zadlužení vedení kraje nevyčítá. Podle někdejšího hejtmana Vysočiny pokračuje ČSSD ve střízlivé fiskální politice nastavené se vznikem tohoto kraje. Peníze vybrané z kontokorentního úvěru jsou podle Vystrčila s přebytkem pokryty financemi, které má kraj uloženy ve svém Fondu strategických rezerv a na běžném účtu.

Ve fondu, používaném především na financování dotovaných projektů, je nyní 920 milionů, řekl Novotný a dodal, že dalších 250 milionů úspor má kraj na jiných účtech.

Peníze do Fondu strategických rezerv šetřily i dřívější krajské reprezentace. Na konci roku 2008, kdy vládu na Vysočině přebírala ČSSD, v něm bylo 1,4 miliardy korun a v závěru roku 2012 obsahoval 102 milionů. Vyplývá to ze závěrečných účtů kraje.

Vystrčil podotkl, že k lepším příjmům všem krajům pomohla změna zákona o rozpočtových příjmech. „Což pro Kraj Vysočina může v letošním roce znamenat navýšení daňových příjmů o dalších cca 300 milionů korun," uvedl.

Opoziční lidovci v zastupitelstvu Vysočiny při projednávání krajských rozpočtů pravidelně kritizovali výdaje na tři uvolněné zastupitele z řad KSČM, kteří pobírají plat jako předsedové výborů zastupitelstva a bezpečnostní komise. Komunisté totiž podporují menšinové krajské vedení ČSSD.

V roce 2012 sociální demokraté na Vysočině vyhráli krajské volby před komunisty a lidovci. Z 45 mandátů má ČSSD 17, KSČM 11 a KDU-ČSL sedm. ODS drží pět mandátů, hnutí Pro Vysočinu tři a TOP 09 a Starostové dva.