„Krajinný ráz Vysočiny patří k nejvýznamnějším hodnotám území kraje. Vždy, když v minulosti došlo k necitlivým zásahům do krajiny, s následky se potýkáme po desetiletí,“ uvedl hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek.
Větrná energie se krajským úředníkům nejeví tak výhodná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Náročnost výroby, dopravy a instalace zařízení včetně jeho napojení na distribuční síť nebo třeba stabilita přenosové soustavy jsou částí negativ. „Kde vzít energii k pokrytí spotřeby, když zrovna nefouká? Nechat v pohotovosti jiné běžné zdroje?“ uvažují zástupci kraje.
A protože kraj Vysočina se k dalším stavbám větrných elektráren nepostavil vstřícně, obce, které zajímalo jeho vyjádření, se už do větrníků nehrnou.
„Na kraji by měli sami vytipovat lokality, ve kterých by větrné elektrárny mohly stát,“ sdělil bystřický místostarosta Josef Vojta. Bystřičtí měli před časem dvě nabídky na stavbu elektráren.
„Investoři se ale v poslední době stáhli. Momentálně je větší zájem o stavby fotovoltaických elektráren, protože jejich realizace není tak složitá,“ dodal místostarosta.
Dvě nabídky na vybudování větrníků měli také v Rozsochách. „Zatím se u nás nic takového stavět nebude. Je to složité. Měla by větrná energie takový přínos, aby dostala přednost před rizikem poškození krajiny? Myslím si, že takové rozhodnutí by nemělo být na zastupitelstvech obcí, ale na odbornících,“ uvedl starosta Rozsoch Augustin Holý.
Investoři v některých obcích nabízeli finanční kompenzace, pokud tam budou moci stožár s větrníkem postavit. „Čistě teoreticky – souhlasili bychom kupříkladu se záměrem postavit elektrárnu v katastru Rozsoch těsně u hranic s Domanínkem. Ale Domanínek je už katastr Bystřice. Negativní dopady elektrárny by však pocítily obě obce, ale finančně bychom profitovali jenom my. To je hodně nefér a našim sousedům by se to pochopitelně nezamlouvalo,“ vysvětlil starosta Rozsoch.
