„Ideální by bylo, kdyby první tři školy šly do jednoho subjektu a o žáky se nepřetahovaly,“ nastínila návrh kraje Kružíková. „Jako jeden subjekt by nabízely celou škálu uplatnění,“ mínila. Je přesvědčena, že velký komplex by na tom byl lépe jak po stránce hospodaření, tak po stránce personální.

K návrhu kraje ředitel Střední školy řemesel Třebíč Jaroslav Donutil poznamenal: „Mám obavy, že to přetahování o žáky by existovalo dál i po sloučení, ale bylo by skryté, protože by bylo vnitřní. Hodně by záleželo na osobnosti ředitele, nakolik by podpořil a podržel učební obory, či nikoliv – a to žádná smlouva ani dohoda nezaručí.“

Naopak o přetahování žáků mezi zmíněnými třemi třebíčskými školami nemá obavy ředitel Střední školy stavební Třebíč Alois Novák.

Jedno slučování už v Třebíči zažili

Je přesvědčen, že boj o žáky probíhá mezi jejich školou a odbornými školami z jiných měst, nikoliv z Třebíče. „Jedno slučování už jsem zažil, které mělo hlavu a patu, protože šlo o velmi příbuzné obory a sloučení škol pod jednu střechu. Ale pokud by se měly sloučit rozptýlené subjekty, které pod jednou střechou nebudou a nejsou si oborově blízké, pak v tom výhodu nespatřuji,“ konstatoval Novák.

Domnívá se, že kraj by měl pokračovat ve vytváření center odborného vzdělávání, jak původně v roce 2004 rozhodl, nikoliv však spojovat technické školy nepříbuzných oborů.

Jiného názoru je ředitel Střední průmyslové školy Třebíč Zdeněk Borůvka: „Vznik jedné silné technické školy v Třebíči nevidím jako nesmyslný krok. V současné době jsou především učební obory velmi ohroženy a kvalita maturitního vzdělávání klesá. Jedna silná technická škola by mohla tyto negativní jevy omezit. Pochopitelně do tohoto vstupuje spousta dalších vlivů, které je třeba vzít v úvahu.“

Spojení navrhují i dalším školám

Podle Kružíkové by bylo vhodné zastřešení pod jednoho ředitele i u třebíčské obchodní akademie a Gymnázia Třebíč.

Takové sloučení nepovažuje vůbec za praktické ředitel Gymnázia Třebíč Radek Blažek.

Myslí si, že obě zmíněné školy jsou dostatečně velké na to, aby mohly existovat samostatně.

„Z praktického hlediska to rozhodně účelné není – ať už vezmu podepisování vysvědčení tisíci žákům nebo vedení obsáhlé personální agendy. Pokud jde o vzájemné využívání prostor, o tom se s ředitelem obchodní akademie bavíme. Nemáme problém se domluvit. Vycházíme si vstříc. Pokud chce kraj ušetřit na platu jednoho ředitele, tak sice ušetří, ale bude muset posílit tým zástupců a k úspoře nakonec nedojde,“ dumal Blažek.

Kvalita jde dolů

Ekonomické argumenty kraje prý u něj neobstojí. „Školy jsou bohužel financovány podle počtu žáků a když ti ve škole ubývají, dochází k tomu, že se snižuje počet tříd, musí se propouštět kantoři a tak se šetří na financích,“ shrnul.

Podporu návrhu krajské radní Kružíkové na slučování škol pod jeden management vyjádřil její kolega Libor Joukl. Poukázal, že kvůli každoročním nižším příjmům škol budou ředitelé menších škol nuceni sahat ke krajnímu řešení. Například takovému, kdy aprobovaný češtinář bude učit matematiku, na kterou nemá kvalifikaci. „Mohlo by tak dojít ke snižování kvality výuky na některých školách,“ upozornil Joukl. Spojení více škol dohromady podle krajských radních pomůže jak k udržení práce kantorům, tak současně zachování možnosti mít ve škole odborníky.

Krajští radní už dříve zvažovali podle jakého klíče celou záležitost se snižujícími se počty žáků a nižšími příjmy pro oblast školství vyřeší. Nakonec požádali města o pomoc, aby se vyjádřila, jaké řešení by pro jejich region bylo nejlepší. Dali prý městu šanci, aby si samo vybralo. Tomu, že by kraj některé školy sloučil striktním vydáním nařízení, se krajští radní brání. „Jedině po dohodě s obcí. Bez toho do toho nejdeme,“ dušoval se náměstek vysočinského hejtmana Libor Joukl.

Stanovisko města Třebíče k návrhům kraje stmelit více středních škol pod jeden management, představil třebíčský místostarosta Pavel Svoboda: „Třebíč je druhé největší město v kraji a je výrazně větší než ostatní. Už vzhledem ke spádovosti okolních obcí je přirozené, že by mělo mít širokou škálu nabídek všech typů škol. Nemělo by tu dojít k žádnému slučování, omezování počtu škol nebo dokonce uzavírání jakékoliv školy.“ Na jednáních zaznělo, že kraj bude rozhodnutí města respektovat až do konce volebního období v roce 2012.