Nejvíce výrobků dodává do pražských obchodů, nyní je začala vyvážet i na Slovensko. ČTK to dnes řekl farmář Matěj Pastrňák.

"Zájem zákazníků roste, trh se ale pomalu zaplňuje," uvedl Pastrňák. Farma, která je zapojena do systému ekologického zemědělství, denně zpracuje několik stovek litrů kozího mléka. V létě, kdy kozy dojí nejvíce, to bude až 700 litrů. Vyrábí z něj asi šest druhů výrobků - mléka, kefíry, sýry, sladké krémy i jogurty, a to v několika příchutích. Letošní novinkou je syrovátkový nápoj. Prodávají se v modrobílých obalech pod značkou DoRa.

V minulém roce farmáři rozšířili mlékárnu. "Po sýrech je velký hlad, tam pořád nejsme schopni poptávku pokrýt," podotkl Pastrňák. Prodej jogurtů se ve srovnání s minulým rokem zvýšil skoro o třetinu. "Přikoupili jsme další stáj, kterou budeme přes zimu rekonstruovat," dodal Pastrňák. Ve statku vzniká i budova, která bude od příští turistické sezony poskytovat zázemí četným exkurzím. Na rozvoj agroturistiky má farma přislíben téměř milionový příspěvek z Evropské unie. Brusel jí pomohl i s přístavbou mlékárny.

Ve stádě je nyní 300 koz, které se dojí. Na 200 mladých zvířat dorůstá, dojit začnou od příštího roku. Farma chová také osm kozlů. Chlévy mají venkovní výběh. "Kozy jsou mazané. Je třeba dbát na to, aby neutekly, protože jsou schopné si otevřít cokoliv," podotkl farmář.

Z dojírny se mléko odvádí potrubím do mlékárny, kde se chladí. Podle Pastrňáka je dobrá péče o mléko jednou z podmínek pro to, aby nemělo výrazný kozí pach, který některé zákazníky odrazuje. Důležité je i krmení. "Koza by měla dostávat širokou škálu travin," řekl. Český statistický úřad uvádí, že na konci letošního března bylo v zemi chováno 16.200 koz, z toho na Vysočině přes 1500. V tomto kraji jejich počet za poslední rok stoupl asi o třetinu.

Podle Svazu chovatelů ovcí a koz je farma v Ratibořicích největší svého druhu v zemi. Podniků, které se starají o více než sto koz, je v Česku asi 12. Kozí farmy začaly vznikat na počátku 90. let, předtím se kozy na venkově chovaly jen v malém. Později ale asi polovina farem zanikla, protože na jejich výrobky ještě nebyl připraven trh, chyběly i vhodné zpracovatelské technologie. Oboru se díky rostoucí poptávce po biopotravinách daří hlavně v posledních sedmi letech.