Na opravu přispěla třebíčskému děkanství částkou 60 tisíc korun Nadace ČEZ, která v obci již dříve podpořila i další projekty, například výstavbu takzvaného Oranžového hřiště. „Oceňuji, jakou péči věnuje třebíčské děkanství údržbě a opravám církevní památky v Hartvíkovicích. Proto i naše nadace ráda pomohla s nezbytnou opravou střechy. Obyvatelé této obce mohou být na svůj malebný kostelík právem hrdi,“ poznamenala ředitelka nadace Michaela Ziková.

Zpívání koled s Deníkem v Martínkově.
OBRAZEM: Koledy s Deníkem si zazpívali i lidé v Martínkově

První písemné zmínky o hartvíkovické farnosti jsou z roku 1345. Tehdy farnost náležela děkanství Tasovskému, kde sídlil silný šlechtický rod. První zmínka o kostelu pochází z roku 1340. Podle záznamů z roku 1564 byly součástí zdejší farnosti obce Valeč a Dalešice. Farnost se udržela dlouho jako katolická, až po roce 1550 se zde začali vzmáhat protestanté.

V roce 1598 přepadli faru, faráře zavraždili a kostel i faru s celým vybavením spálili. Poté si objekty upravili pro svoje bohoslužby. Tento stav trval až do roku 1620. Po bitvě na Bíle hoře byl vyhnán protestantský kazatel. Pro nedostatek katolických kněží zůstala fara na dalších sto let neobsazena. Byla přifařena nejprve do Mohelna, a poté do Náměště. Roku 1739 byla zřízena v Koněšíně expozitura a k ní byl hartvíkovický kostel přidělen.

Památné duby u Hrotovic ošetřili arboristé.
Památné duby u Hrotovic ošetřili arboristé. Mysleli přitom na brouky

Ve druhé polovině 17. století byla loď zaklenbována a byla přistavěna věž. Nynější vnitřní výzdoba pochází z roku 1924, namaloval ji akademický malíř Hybš z Prahy. Interiér je barokní z doby po roce 1849, ze kterého pochází hlavní oltář s obrazem sv. Jiljí. Ze stejné doby pocházejí i oba boční oltáře.

Věž je 34 metrů vysoká, původní šindelová krytina musela být odstraněna po úderu blesku.