VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Komunisté rozpoutali u Babic krutý teror

Babice - Po dopadení Malého skupiny v poli u Babic přistoupil komunistický režim k teroru. Využil vražd v babické škole k zatýkání a likvidaci všech nepohodlných osob v kraji, které překážely kolektivizaci a socializaci venkova. Do února 1953 bylo ve čtrnácti soudních procesech odsouzeno přes sto osob a uděleno jedenáct trestů smrti. Represe se týkaly celých rodin.

6.9.2016
SDÍLEJ:

Takzvané Zvony smíření ve věži kostela v Babicích.Foto: Deník/ Kamil Černý

V letním seriálu se ohlížíme za případem Babice. Seriál je ukázkou z právě vydané publikace o životě faráře Jana Buly Oběť případu Babice.

Zatímco zatčení byli odsouzeni k vysokým trestům, jejich manželky, děti, rodiče byli deportováni do pohraničních oblastí na Litoměřicku. Zemědělské usedlosti byly zkonfiskovány.

V kraji se rozpoutalo peklo, připomínající období heydrichiády za okupace. Babický případ dostal nejvyšší prioritu. Již 3. července 1951 večer zahájili jihlavští vyšetřovatelé StB Josef Dvořáček, Antonín Achylis, Jan Fous, Arnošt Juračka a další, výslechy obviněných s cílem urychleně připravit usvědčující materiál pro konečné řešení případu Babice. Dne 5. července začala mohutná zatýkací akce. Byli zatčeni všichni, co měli něco společného s Malým. Zatčen byl Ludvík Stehlík i jeho syn, Vorlíček, Nahodil, Žákovský, Roupec, Pánek a další. Zatčení okamžitě podstupovali velmi ostré a kruté výslechy. Strana si přála co nejrychleji uskutečnit první proces. Pak měly následovat další. Dne 5. července byl na faře doslova přepaden P. František Pařil. Vůbec zatčení neočekával. Spolu s ním byla zajištěna i farní hospodyně Helena Nestrojilová. Ve zprávě o zatčení P. Pařila je mimo jiné uvedeno: „Při vstupu do pokoje byl farář v posteli oblečen jen v kalhotách. Po příchodu orgánů a oslovení zda je Pařil, zůstal poněkud překvapen."

Z kněží byl zatčen také děkan P. Jan Opletal v Moravských Budějovicích a v srpnu jaroměřický P. Jan Podveský a jeho kaplan P. Josef Valerián. Zatímco P. Valerián byl poslán do internace, P. Opletal a P. Podveský byli odsouzeni v procesu Smetana a spol. v květnu 1952 v Moravských Budějovicích. P. Jan Opletal k dvanácti letům odnětí svobody a P. Jan Podveský k šestnácti letům. Později ve vyšetřovací vazbě v Jihlavě řekl P. Podveskému vyšetřovatel: „Podveský, nemyslete si, my z vás nebudeme dělat mučedníky, ale my z vás budeme dělat zločince!"

Vše řídila Krajská bezpečnostní pětka ve spolupráci se Státní prokuraturou. I když bylo vše pod dohledem ÚV KSČ, o tom, kdo bude zatčen, rozhodovali funkcionáři strany na místní a okresní úrovni. V případě duchovních se k zatčení vyjadřoval krajský církevní tajemník.

Proslov plný pomsty

Represe měly být využity i z hlediska propagandy. Politický zájem strany a vlády na celém případu reprezentoval ministr informací Václav Kopecký, který 6. července přijel s náměstkem ministra vnitra Gríšou Spurným na státní pohřeb zavražděných do Moravských Budějovic. Zpíval se husitský chorál Kdož sú boží bojovníci, Spurný promluvil dojatě o prostřelené legitimaci soudruha Netoličky. Město bylo vyzdobeno černými prapory a rakve byly vystaveny přímo na náměstí. Čest mrtvým soudruhům vzdaly jednotky SNB a Lidových milicí. Hlavní slovo měl tajemník Krajského výboru KSČ Miroslav Holzbauer a především Václav Kopecký. Měl dlouhý proslov plný pomsty a slibovaného teroru. Ne náhodou ho lidé přirovnávali k nacistickému řečníkovi Goebbelsovi. Teprve až skončil ministr svůj projev, mohly si rodiny odvézt zemřelé a konečně je pohřbít tak, jak chtěly. Po rozloučení v kostele a mši svaté na hřbitově.

Z vyšších míst bylo vyšetřování velmi kladně hodnoceno. Krajský velitel StB František Zita ve své zprávě pro ministra národní bezpečnosti mimo jiné napsal: „Výslechy zajištěných osob, sbírání usvědčujícího materiálu a celková příprava k prvnímu soudnímu přelíčení byly v zájmu všech vyšetřujících. Někteří orgánové pracovali až 140 hodin v týdnu. Máme za to, že právě tato rychlost a pádnost našeho zásahu proti teroristům, jejich okamžité vyčerpávající výslechy, dopomohly tomu, že většina teroristů byla úplně zlomena a všichni vypovídali podle pravdy i o těch nejstrašnějších zločinech, aniž by bylo třeba přistoupiti k důraznějšímu způsobu výslechu.

I když František Zita uvedl, že nebylo nutno přikročit k důraznějšímu způsobu výslechu, zkušenosti obviněných mluví o pravém opaku. Někteří zatčení byli nejdříve sváženi do Želetavy a již zde řada z nich trpěla. Josef Pánek ze Šebkovic byl nejdříve zfackován a pak zaveden do místnosti, kde byli dva muži s dlouhými tyčemi, které připomínaly tága od kulečníku. Zavázali mu oči a pak ho těmi tyčemi bodali do spánku, do doby než pozbyl vědomí. Utrpení zatčených pokračovalo v jihlavském sídle StB. Švagr Ludmily Plichtové František Kříž byl přivázán před bitím ke kruhu ve zdi jako dobytek. Svázali mu ruce dozadu. Pak ho začali bít, dokud neměl úplně oteklé ruce a nohy. Odvlekli ho na celu, na nohy dostal dřeváky a nařídili mu chodit. Tři dny nedostal napít a najíst. Po třech dnech byl na zhroucení. Řekl vyšetřovateli, že podepíše klidně i to, že zabil Stalina. Dali mu podepsat čistý papír. Alois Roupec byl hned po příjezdu odveden do místnosti, kde byl dvěma příslušníky zmlácen gumovými kabely. Celou noc trpěl bolestmi hlavy a zad. Druhý den, když ho opět přivedli k výslechu, řekl vyšetřovateli, že podepíše.

Babice se staly synonymem teroru a zvůle. Do února 1953 bylo ve čtrnácti soudních procesech odsouzeno přes sto osob a uděleno jedenáct trestů smrti. Posledním babickým procesem byl soud s Františkem Trojanem v srpnu 1958. Řada obětí těchto represí byla udána vlastními sousedy. Teror rozpoutaný komunisty nepřinesl tak do kraje jen strach, bolest a zármutek, ale i nenávist a pocit křivdy i beznaděje. Po babické tragédii zůstalo mnoho otevřených ran v srdcích místního lidu. Teprve uvolnění poměrů v roce 1968 umožnilo smíření. Právě občané z Babic nechali tehdy ulít tzv. zvony smíření, sv. Cyrila a Metoděje, sv. Josefa a sv. Václava. Měly být satisfakcí za vraždy v babické škole a oslavou víry, kterou se komunistickému režimu nepodařilo v kraji vymýtit. Dne 12. července 1968 byly zvony slavnostně převezeny z dílny ve Žďárci u Tišnova do Babic. Traktory se zvony byly doprovázené několikakilometrovou kolonou aut, která byla slavnostně nazdobena. Na začátku obce byla postavena slavobrána a zvony přivítala šestnáctičlenná místní kapela a stovky lidí z celého okolí. Zvony vysvětil farář ze Žďárce František Kolář a jejich krásné a mohutné zvonění se dodnes rozléhá celým krajem. Na sv. Josefu je poselství: „Jako satisfakci za Babice 1951 pořídila farnost roku 1968. Sv. Josefe, hlásej širému kraji, že statečná srdce Boha vyznávají."

FRANTIŠEK KOLOUCH

Autor: Redakce

6.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nové jízdní řády najdou cestující promoklé na nechráněných vývěskách dvou protilehlých zastávek v Sucheniově ulici. Obě zastávky se jmenují shodně: u aut. nádr.

Na nádraží přestane zajíždět několik dalších autobusů

Ilustrační foto.

Muž chtěl ženě sebrat auto, pak je alespoň poničil

Kvalita soutěže je na vysoké úrovni, říká předseda futsalového svazu Petr

Vysočina – Každý ročník má jiného vítěze. To je specifikum Krajského přeboru ve futsalu na Vysočině. Skutečně, za osm let se obhájit titul přeborníka nikomu nepodařilo. „Obhajoba je vždy těžší. Každý rok je jiný vítěz,“ potvrzuje předseda krajského futsalového svazu Zdeněk Petr, který v rozhovoru pro Deník zhodnotil nejen minulou sezonu, ale i osmiletou historii halového sportu v Třebíči. Posledním vítězem je Phiasco Třebíč, které zvítězilo už třikrát a má tak na prahu nové sezony šanci stát se prvním obhájcem.

Kam o víkendu? Třeba do nového oddělení třebíčské nemocnice

Třebíč - Bavor a Javor? Hučka? Vltavín? Nebo prostě nemocnice? Zdánlivě nesrozumitelnému spojení slov udělá jasno přehled víkendových akcí na Třebíčsku, které jako tip nabízí Deník.

AUTOMIX.CZ

Má vaše škodovka jedno zrcátko menší než druhé? Víte, proč to tak je?

V devadesátých letech se začal zejména u německých aut objevovat zvláštní jev. Mnozí z vás si dost možná všimli, že starší auta koncernu Volkswagen, ale i Mercedesy nebo vozy BMW, mají na straně spolujezdce výrazně menší zpětné zrcátko, než je to na straně řidiče. Proč to ale tak je?

Mladíci můžou na postup zapomenout

Třebíč – Sen o naději se rozplynul. Hokejisté Horácké Slavie živili teoretickou naději na postup do nadstavbové části Ligy mladšího dorostu. K tomu ale potřebovali v dohrávce 13. kola skupiny G regionální soutěže porazit záložní tým jihlavské Dukly.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT