Letošní katastrofální sucha se nejvíce podepsala na úrodě zemědělských plodin. Poškozené jsou skoro všechny rostliny. Obilí kvůli suchu často nedozrálo a klasy vyschly na polích.

V Jaroměřicích nad Rokytnou již kombajny vyjely do polí. „Máme sklizené ječmeny a začali jsme sklízet i mák. Měli jsme osázených 105 hektarů ozimých ječmenů. Hrachu máme kolem 80 hektarů, ale ještě nemáme všechno sklizené,“ popsal Ctibor Kuchařík z Agroosu Jaroměřice.

Výnosy jsou však podle jeho slov katastrofální. Zatímco loni měli u ozimých ječmenů výnosy kolem 7,5 tuny z hektaru a u hrachu 3,5, letos sklidí z hektaru 3,5 tuny ozimého ječmene a jen 1,5 až 2 tuny hrachu.

Suchem jsou poškozeny i další rostliny. „U některých pšenic je vidět, že se nevytvořil ani klásek, zatím jsme do toho nevjeli, ale čekáme o 30 až 50 procent nižší výnosy. Poloviční výnosy čekáme i u řepky. Tohle je nejhorší rok, můj otec se zemědělstvím zabývá dvacet pět let a takhle špatný rok nepamatuje,“ posteskl si Kuchařík.

Sklízet začali i soukromí zemědělci v Bohušicích. U hrachu měli o polovinu menší výnos. U ječmene se pohybují okolo 2 tun z hektaru. Přitom jiné roky to bylo kolem 5 tun i více. Poloviční výnosy oproti loňsku čekají u řepky a až o šedesát procent menší u pšenice. „Podobně špatný rok nepamatujeme ani my ani náš otec,“ komentoval zemědělec Martin Bednář.

Na Hrotovicku už jsou také kombajny v polích. „Máme posečených 200 hektarů ozimého ječmene a hrách. Sucho poškodilo momentálně všechny rostliny stejně, jsme na polovině loňských výnosů. Dělám to teprve dvacet let, ale takové sucho nepamatuji, a to nemluvím o těch, co se zemědělstvím zabývají padesát let,“ sdělil agronom hrotovického družstva Vít Ševčík.

„Toto nejhorší sucho je pouze na jihu Třebíčska, natahuje se sem ze Znojemska. O víkendu jsme byli sekat za Třebíčí a tam byl výnos relativně normální. I když naříkají, to opravdové sucho tam ještě nepřišlo,“ mínil dále hrotovický agronom Ševčík.

Okolí Okříšek už také zaplavily sklízecí stroje. „Sklízíme ozimý ječmen o výměře 265 hektarů, který nedozrál, ale doschl. V současné době máme sklizeno 60 procent při výnosu 7 tun z hektaru. Zrno je drobné a nevyjde kvalita na slad,“ řekl předseda zemědělského družstva Okříšky Jaromír Ježek.

Kostel sv. opata Linharta v Kdousově na Třebíčsku.
Synek bohatých rodičů dal celé dědictví na kostel. Vznikl barokní skvost

Hlavní problém mají v Okříškách s trávou a jetelem. „Nejvíce jsou poškozená objemná krmiva TTP (trvalý travní porost) a jetel. Sklidili jsme 50 procent z dřívějších průměrných výnosů. Bude problém zajistit krmivovou základnu. Situace se podobá suchu v roce 2015 s tím rozdílem, že přišlo skoro o 3 měsíce dříve, takže utrpí daleko více plodin,“ znepokojuje okříšského předsedu.

Na Moravskobudějovicku ještě se sklízením čekají „Pšenicí máme osázených tisíc hektarů, řepkou kolem pět set hektarů, hrachem a mákem sto hektarů. Kvůli suchu jsou poškozené všechny rostliny, nejvíc jsou zasažené jarní ječmeny a vlastně veškeré jařiny, které máme. Je to mizerné, protože rostliny nemají vodu. Bývají roky, kdy je moc mokro, pak taháme kombajny pomocí traktorů z bažin, ale takové sucho dlouho nebylo,“ řekl agronom ZEAS Moravské Budějovice Stanislav Husa.

Čekají i zemědělci z družstva v Koutech. „Pokud to půjde, tak plánujeme vyjet dnes. Jarního ječmene máme 137 a půl hektaru, ozimého ječmene máme 77 a půl hektaru a tím budeme začínat. Výnosy budou podstatně slabší. Sucho nepřidává ani kukuřici, taky ji to poměrně postihlo, jinak jařiny jsou na tom špatně, dostaly na jaře hrozně málo vláhy,“ řekl v pondělí František Burda z agro úseku ZD Kouty.

IVANA ŘÍHOVÁ