„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka:“ Takové je motto projektu Poslední adresa. Smyslem je uctění konkrétních lidí, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu, ať už byli popraveni či zemřeli ve věznicích a táborech. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní cedulka.

Ve čtvrtek 27. června ke stávajícím tabulkám přibyly tři další, které uctí památku římskokatolických kněží odsouzených k trestu smrti ve vykonstruovaných procesech následujících po událostech v červenci 1951 v Babicích na Třebíčsku. Akci vyjádřil podporu brněnský biskup Vojtěch Cikrle, kardinál Dominik Duka a arcibiskup olomoucký Jan Graubner.

Jako první byla umístěna pamětní plaketa věnovaná knězi Janu Bulovi na faře v Rokytnici nad Rokytnou. Zde byl zatčen více než dva měsíce před samotnými událostmi v Babicích. Přesto mu byly poté kladeny za vinu. „Proces s Janem Bulou proběhl za náležité publicity v Třebíči v kině Svět ve dnech 13. až 15. listopadu 1951. Do sálu se vešlo 400 osob, na tři dny procesu bylo publiku vybranému okresním sekretariátem KSČ v Třebíči přiděleno 1200 vstupenek. Jan Bula byl odsouzen k trestu smrti za velezradu. Nepomohla ani petice farníků žádajících milost pro svého kněze. Osud Jana Buly se naplnil v pět hodin ráno dne 20. května 1952 na dvoře jihlavské věznice. Bylo mu necelých dvaatřicet let,“ řekla historička Markéta Doležalová.

Poté byla instalována plaketa věnovaná páteru Františku Pařilovi na faře v Horním Újezdě. Zde byl František Pařil zatčen 5. července 1951, tedy tři dny po přepadení schůze MNV Babice v místní škole, které skončilo zastřelením tří účastníků jednání. Soud se konal pouhých deset dnů po střelbě a vynesl nad páterem Pařilem rozsudek smrti na základě obvinění z velezrady a pomoci při sabotáži s tím, že byl údajně o plánované protistátní akci informován a nezmařil ji. Popraven byl 3. srpna 1951 ve věku čtyřiceti let. Očistění jeho památky mohlo proběhnout až v devadesátých letech minulého století.

Třetí plaketa byla umístěna v samotných Babicích, kde působil kněz Václav Drbola. Farář byl zatčen dva týdny před střelbou ve škole v Babicích. „Páter Drbola byl dopraven do vyšetřovací vazby jihlavské Bezpečnosti a podroben mučení. Vyšetřovatelé jej potřebovali přinutit k absurdním přiznáním účasti na skutku, o kterém se dozvěděl teprve při výsleších. Nesmyslná obvinění vykreslovala pátera Drbolu jako ideového vůdce ilegální skupiny v Babicích," vysvětlila Doležalová. Kněz byl odsouzen v prvním monstrprocesu pořádaném deset dní po samotných událostech, kde dostal stejně jako páter František Pařil trest smrti. „Proces provázela mohutná propagandistická kampaň. Kněží na všech katolických farách v okolí byli donuceni hromadně sepisovat odsudky jeho činů," doplnila Doležalová.

V 90. letech byli všichni tři kněží soudně rehabilitováni a v současnosti probíhá proces beatifikace pátera Jana Buly a Václava Drboly.

Projekt Poslední adresa v České republice realizuje Ústav pro studium totalitních režimů, První tabulky byly umístěny v červnu 2017. Předobrazem projektu se staly dlažební kostky Stolpersteine, které v evropských městech připomínají oběti holokaustu.

Dosud se podařilo umístit třináct personalizovaných tabulek v České republice a deset tabulek Čechoslovákům popraveným v letech Velkého teroru v bývalém Sovětském svazu.

„Dosud se nám podařilo umístit pamětní tabulky Poslední adresy zástupcům různých skupin obyvatelstva, které byly cíleně perzekuovány. Svou pamětní tabulku tak mají představitelé armády, četnictva, studentské obce, Sokola a další veřejně činné osoby. Nyní v rámci projektu Poslední adresa připomeneme oběti z řad katolických duchovních a zároveň otevřeme případ, který se stal záminkou pro diskreditaci a perzekuci celých skupin obyvatelstva, konkrétně rolníků a kněží," řekla koordinátorka projektu Edita Jiráková.