Vyslovil podezření podložená historickými dokumenty, nepoškodil tedy Holzbauerova osobnostní práva, rozhodl Nejvyšší soud.

Případem se soud zabýval kvůli Holzbauerovu dovolání proti shodnému verdiktu Vrchnímu soudu v Olomouci. V neveřejném jednání podnět zamítl a dnes své rozhodnutí zveřejnil v elektronické databázi.

"Podezření vůči žalobci o jeho podílu na popsaných událostech jsou založena na objektivních historických materiálech. Přestože trestní odpovědnost žalobce za toto počínání nebyla shledána, jedná se nepochybně o jednání, s nímž je spojena vina v rovině morální a politické," stojí v rozhodnutí senátu s předsedou Pavlem Pavlíkem.

"Je to satisfakce především pro oběti babického procesu," řekl dnes ČTK Šimek, který nyní působí ve farnosti Kovánec na Mladoboleslavsku. Rozsudek považuje za průlomový, může prý sloužit jako vzor v případných dalších sporech někdejších komunistických funkcionářů.

Babický proces je jednou z nejznámějších kauz spojovaných se zločiny komunismu. Jeho cílem bylo potrestat údajné pachatele vraždy tří komunistických funkcionářů v Babicích na Třebíčsku. Útok se odehrál 2. července 1951. Vražda odstartovala soudní proces nebývalých rozměrů. Jedenáct lidí dostalo trest smrti, desítky dalších doživotní či mnohaleté tresty vězení. Dobová propaganda tvrdila, že akci zorganizovali protikomunističtí odbojáři podporovaní Západem. Je však možné, že se na přípravě vraždy podíleli agenti KSČ, aby měla vláda záminku pro perzekuci soukromých zemědělců a kněží. Pozadí babické vraždy nebylo dosud přesvědčivě objasněno.

Šimek se kauzou zabýval koncem devadesátých let. Podle svých slov z historických dokumentů zjistil, že Holzbauer mohl vědět, co se chystá, nebo se přímo podílet na přípravě vraždy a procesu. Na bývalého komunistického pohlavára proto v roce 1999 podal trestní oznámení. Kauzu rok vyšetřoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Případ pak ale uzavřel s tím, že se obvinění nepodařilo prokázat.

Holzbauerovu úlohu podle faráře dokládají zápisy z porad a jednání takzvané bezpečnostní pětky. Z nich vyplývá, že se v době vraždy a především krátce před zahájením procesů stýkal s představiteli armády, Státní bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti i dalšími funkcionáři.

Holzbauer podal žalobu kvůli ochraně osobnosti. Krajský soud v Brně nejprve rozhodl, že se Šimek má písemně omluvit. Vrchní soud v Olomouci ale verdikt změnil ve farářův prospěch. "Tím, že byl ve velmi vysoké funkci jednoho z nejhrůznějších režimů a počínal si velmi aktivně, tak mu za toto počínání žádná morální satisfakce nepřísluší," podotkl loni soudce vrchního soudu Vojtěch Brhel. "Nelze připustit, aby kdokoliv mohl zveřejnit hrubá, lživá, urážlivá slova o komkoliv a soud na to řekl, že právo na úsudek má každý," oponoval tehdy Holzbauerův právní zástupce Jaroslav Širmer.

Podle Nejvyššího soudu omluva nepřipadá v úvahu také proto, že Holzbauer byl v 50. letech politikem. "Je třeba na něj vztáhnout obecnou zásadu přípustnosti větší míry kritiky, jaká se předpokládá u osob veřejně činných, respektive osob, které takto dříve činné byly," stojí v rozhodnutí.