Mladý muž je vyrovnaný a připravený zemřít. Když soudce dočte rozsudek, přichází kat a jeho pomocník. Způsob popravy je nelidský. Na silném prkně je hák, na kterém visí škrtidlo. Ve spodní části šibenice je kladka, přes ni vede lano, jímž má odsouzený spoutané nohy. Za lano tahá na druhém konci katův pomocník. Odsouzený se pomalu dusí. Vždy po pěti minutách na schůdky vystupuje lékař s fonendoskopem a poslouchá si jeho srdce.

Farma v Častohosticích bude natolik chráněná, že dovnitř nebude moci smět ani její majitel.
V Častohosticích bude mít stovky prasnic. A ani si je nepohladí. Víme proč

Jan Bula

* 24. června 1920 narozen v Lukově
* 29. července 1945 vysvěcen na kněze
* 1. srpna 1945 jmenován kaplanem v Rokytnici nad Rokytnou
* 6. září 1949 odsouzen za čtení biskupského oběžníku a pobuřování proti republice
* 29. října 1949 amnestován prezidentem Klementem Gottwaldem
* 25. února 1951 první návštěva Ladislava Malého
* 30. dubna 1951 zatčen
* 15. listopadu 1951 odsouzen za velezradu a napomáhání při vraždách v Babicích
* 20. května 1952 popraven v jihlavské věznici

Mladý muž na jihlavském popravišti trpí čtvrt hodiny. Pak lékař konstatuje smrt zadušením. Je přesně pět hodin a sedmnáct minut ráno, úterý 20. května 1952. Tak historikové popisují poslední okamžiky života kněze Jana Buly.

Vražda, kterou komunistický režim na dvaatřicetiletém knězi spáchal, měla jasný cíl. „Komunisté potřebovali ve zdejším kraji vymýtit duchovenstvo a zastrašit sedláky,“ vysvětlil třebíčský amatérský historik Tomáš Rohovský.

Ten se dlouhodobě zabývá takzvanými babickými událostmi, mezi které proces s Janem Bulou patří. V případu figuroval Ladislav Malý, jehož role ale nebyla nikdy zcela objasněna. Právě on byl ale pro komunisty záminkou pro Bulovo zatčení. „Malý se s Bulou znal z moravskobudějovického gymnázia. Bula tehdy sloužil na faře v Rokytnici nad Rokytnou, kde ho Malý navštívil. Snažil se ho přesvědčit, že má možnost za hranice dostat arcibiskupa Josefa Berana, kterého komunisté internovali. Bulu žádal o pomoc,“ dodal Rohovský.

Státní bezpečnost poté Bulu zatkla v rokytnické škole při hodině náboženství před šokovanými žáky. Podobný osud později čekal i další kněží – Václava Drbolu z Babic a Františka Pařila z Horního Újezdu. „Všichni tři pak dostali trest smrti. Zajímavé ale je, že sama nejvyšší prokuratura na jejich údajné zločiny nepohlížela tak přísně. Sama viděla, že to prostě na trest smrti není, možná tak na doživotí. Ale z rozhodnutí režimu museli být popraveni,“ doplnil Rohovský.

Pozůstalí po všech třech popravených kněžích se po roce 1989 dočkali jejich rehabilitace. Jedněmi z nich jsou i manželé Václavkovi, kteří v Bulově rodném Lukově spravují stálou výstavu věnovanou jejich předkovi. „Moje teta byla švagrovou Jana Buly. Jsme rádi, že sem lidé chodí a o Bulův život se zajímají. Jeho osud se musí připomínat i dalším generacím,“ sdělil Petr Václavek.

Jedním z autorů výstavy je historik Miroslav Kasáček. Ten na sobotu 21. května do Lukova se svými přáteli připravil vzpomínkovou akci nejen na Bulu, ale i na další dva popravené duchovní. „Začne ve 14 hodin mší svatou, kterou povede otec Jiří Mikolášek z brněnského biskupství. Poté budeme promítat o Bulovi, Drbolovi a Pařilovi dokument. Následovat bude beseda o hledání urny Jana Buly a dalších pěti obětí babických procesů,“ pozval Kasáček na vzpomínkovou akci. Podobná se uskuteční i v Rokytnici nad Rokytnou, kde Bulovi ve stejný den odhalí pamětní desku. S přednáškou o babických událostech zde vystoupí historik Michal Stehlík.

Meteorolog Michal Žák
Počasí je jako chlapec se psem na vodítku, říká známý třebíčský meteorolog Žák

Ve Vatikánu nyní navíc běží proces blahořečení Jany Buly a Václav Drboly. Miroslav Kasáček se minulý týden dozvěděl další podrobnosti o nejnovějším postupu Bulovy beatifikace. „V jeho případě by blahořečení mělo proběhnout ve velmi krátké době. Předpokládá se, že přibližně do roka,“ informoval Kasáček.