Z prvního manželství, které se nakonec nevyvedlo, má dnes již čtrnáctiletou dceru. Exmanžel jí platí výživné 1500 korun měsíčně, leč nepravidelně. Dá se ale říct, že dluh vždy nakonec nějak umaže.
To druhý partner, se kterým má šestiletého syna, je problematičtější. I s ním se soužití nevydařilo, soud již při narození dítěte stanovil alimenty 2000 korun měsíčně. „Jenže bývalý přítel se velmi zadlužil a Česká spořitelna, u které měl účet, si jako prioritu stanovila odmazávání dluhu z konta. Potom už nezbylo na výživné,“ podotkla Alena.
„Když mi visel už čtrnáct tisíc, šla jsem na třebíčský odbor péče o děti. Mé záležitosti se ujala vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany Svatava Rosenkrancová, a to velmi zodpovědně,“ řekla uznale Alena.
Když úřednice v poměrně krátkém čase vyčerpala všechny možnosti, jak z neplatícího tatínka peníze dostat, navrhla matce soudní cestu. Povedlo se. Soud nařídil zaměstnavateli otce strhávat mu pravidelně dlužnou částku rovnou z výplaty.


Praha/ Poslanecká sněmovna schválila návrh na změnu několika zákonů, týkajících se péče o rodinu a vyplácení výživného. Novela by měla zjednodušit jeho vymáhání a naopak ztížit postavení dlužníka tak, aby se nemohl dlouhodobě vyhýbat své povinnosti platit alimenty.
„Tato novelizace by měla vylepšit situaci v oblasti vymáhání výživného, významná je především nová úprava promlčení výživného v zákoně o rodině. Novela totiž prodlužuje promlčecí lhůtu až na dvacátý šestý rok života dítěte,“ říká mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.
Lhůta samozřejmě závisí na tom, jestli je dítě v tomto věku prokazatelně nezaopatřené. Další výhodou novelizace by mělo být osvobození od soudních poplatků při rozšířené pomoci soudu.
O návrhu poslanců Davida Kafky (ODS), Kateřiny Jacques (SZ) a Ludvíka Hovorky (KDU – ČSL) se začalo jednat v listopadu loňského roku, byl několikrát pozměněn a nakonec 7. května přijat.
Jedním z návrhů, které ale Poslaneckou sněmovnou neprošly, byl návrh poslankyně ČSSD Anny Čurdové na takzvané státní alimenty. Výživné měl vyplácet stát a zpětně ho vymáhat po dlužnících.
Sám ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) to odmítl s tím, že by návrh jen nahrával dlužníkům, kteří by se začali spoléhat na to, že jejich povinnosti vyřeší stát. Čurdová se ale nevzdává a v září letošního roku znovu zkusí návrh prosadit.
Průměrná výše výživného činí v České republice zhruba 1600 korun. Výživné platí převážně muži, ale začínají se objevovat i platící ženy.