Kliknutím zvětšíteObjekt patří městu. A protože byl postaven krátce před Listopadem 1989, veřejnost má za 30 let dům zapamatovaný spíš jako Fórum, než jako komunistický pomník. „Dle mých informací byla tehdejší budova OV KSČ dokončena v roce1985, je vidět, že peněz na to bylo neomezeně. Autorem projektu byl brněnský architekt Milan Steinhauser,“ přiblížil bývalý třebíčský městský architekt Lubor Herzán.
Steinhauser se mimo jiné s dalšími autory podílel na návrhu a stavbě známého pavilonu Z na brněnském výstavišti. „Podílel se ale i na projektech několika – jak se říkalo – kremlů, tedy sídel komunistů. Byl v tom dost zaháčkovaný. Zda je objekt v Třebíči hodnotná architektura či ne, o tom by se dalo debatovat. Má jistý odlidštěný, chladný charakter, což bylo zřejmě záměrem. Řemeslné zpracování je pěkné. Na fasádě ještě do revoluce figurovalo předsazené logo komunistické strany,“ poznamenal Herzán.
„Pak šlo rychle dolů.“
Komunistické sídlo vzniklo v Třebíči na pozemcích po zbourané řadě domů. Byly o 20 metrů blíž dnešní silnici směrem k bývalém „prasečímu plácku“, jenž ustoupil silničnímu průtahu města. „Stávala tam Šlachtova hospoda, dále původně Dům katolických tovaryšů, který se změnil na Pionýrský dům,“ přiblížil Lubor Herzán.
První polistopadový starosta Pavel Heřman vzpomíná, že stavba komunistického sídla nebyla jednoduchá. „Protože nebyly kapacity. Skoro bych řekl, že se to kapacitně lepilo, jak se dalo. V té době se totiž stavěly Dukovany, které měly absolutní prioritu,“ řekl.
Zhruba od roku 1988 v ještě novotou vonícím sídle OV KSČ pracoval dlouholetý polistopadový poslanec, v současnosti předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, který pochází z Hrotovic, kde s rodinou žije. „Na ty časy moc vzpomínek nemám. Byl jsem před Listopadem na okrese jen krátce. Pracoval jsem jako lektor domu politické výchovy, to znamená, že jsem organizoval školení. Po převratu se stěhováním zabýval především stranický kolega Karel Tvrdý,“ poznamenal Kováčik.
Ze sídla OV KSČ se po revoluci stala lidová škola umění poměrně rychle. „Protože ve staré lidušce v Soukopově ulici byly tristní podmínky. Nefungovala pořádně kanalizace, všude v budově to bylo cítit, hledalo se řešení a kapacitně vhodné prostory,“ vybavil si Heřman. „Navíc to majetkově bylo trochu nejasné, ani v tom snad nefigurovala komunistická strana. Proto stěhování proběhlo poměrně nekomplikovaně a rychle,“ doplnil Heřman.
Herzán si vybavuje, jak vznikl název Fórum. „Stalo se tak hned někdy v roce 1990, kdy se hodně mezi lidmi diskutovalo o politice, bylo taky Občanské fórum, Fórum vyplynulo tak nějak automaticky,“ zhodnotil.
Postupně po revoluci do komplexu budov přibyla i část, oddělená průchodem ke Smrtelné ulici, jíž se říká Pasáž. Je v ní kino a divadlo.
31
1
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
