Když výkopy, tak archeologové. Do každé vyhloubené jámy vstoupí odborníci a zadokumentují nálezy. „Tušíme, že můžeme objevit důkazy, že lidé tento prostor trvale osídlili ještě před vznikem kláštera na kopci nad řekou v místě dnešní baziliky svatého Prokopa, datovaným do roku 1101. Prostředí širší nivy vedle řeky by zájmu usadit se zde a vytvořit osadu odpovídalo. Změnilo by to pohled na historii Třebíče,“ shodují se archeologové Milan Vokáč a Aleš Hoch, který skupinu odborníků po celé dva roky povede. Hoch působí v Muzeu Vysočiny Jihlava, jež uspělo ve veřejné soutěži o městskou zakázku na dvouletý archeologický průzkum Karlova náměstí v hodnotě 1,9 milionu korun.

Trvalé osídlení v podmínkách desátého či jedenáctého století by znamenalo, že lidé na louce vedle řeky budovali osadu - obydlí zejména ze dřeva a hlíny. Blíže řece by mohly být zbytky dřevěných konstrukcí domů, zakonzervované v hloubce pod terénem. Zánik dřeva totiž vlhko bez přístupu vzduchu výrazně zpomalí. „To, co je pro laika nález zlatého pokladu, je pro archeologa nález dobře zachovalého kusu dřevěného materiálu s letokruhy. Prostřednictvím takzvané dendrochronologie lze poměrně přesně určit stáří,“ vysvětlil Vokáč.

Je zajímavé sledovat odborníka, když si prohlíží výkop v historicky cenném území. Milan Vokáč na hromádce vykopané hlíny poblíž soch Cyrila a Metoděje rozeznal úlomky hrnců z doby před čtyřmi až šesti sty lety. A jako podobně starý vyhodnotil i zrezivělý kovaný hřeb se zbytky dřeva, jenž podle všeho patřil k vozu.

Při pohledu na dva metry hluboký výkop poznamenal, že dno je ve vrstvě odpovídající 13. století. Lidé prostor obývají stovky let a po celou dobu je tu velmi rušno. Útlum nastal jen na sedm roků poté, co Třebíč vyplenilo vojsko Matyáše Korvína v roce 1468. V minulosti blátivou hlavní část dnešního Karlova náměstí se lidé v průběhu věků snažili různě zpevňovat. Použili, co měli po ruce. Oblázky, kamínky, odřezky dřeva, zbytky kostí zvířat. A občas, pokud se někde vršil i odpad, udělali skrývku, kterou odvezli. A tak na původní louce přibyly víc jak dva metry vrstev.

Co ty klenby?

Tu a tam se ve výkopu rýsuje blíž povrchu cihlová klenba. „Pokud je v rozměru desítek centimetrů, může jít o odvod vody z období baroka či pozdějšího. Je-li klenba větší, jde o bývalý sklep, který patřil k některému z domů. Podzemní chodby zde ale nepředpokládáme,“ uvedl archeolog Aleš Hoch.

Stejně tak se může někde ve výkopu najít unikát v podobě pazourkového nástroje pravěkých lidí. Dva takové se v minulosti při jiném kopání na Karlově náměstí objevily. Jde o věci, které lidé před tisíci let ztratili, když se přirozeně pohybovali v koridoru krajiny poblíž řeky.

Veřejnost zajímají i nálezy zlatých pokladů. Milan Vokáč zmínil, že před čtyřiceti lety například dělníci nalezli kožený váček s mincemi v Přerovského ulici poblíž bývalých masných krámů. Byl dvacet centimetrů pod povrchem, vlastně kousek pod dlážděním. Někdo si ho tam zhruba před čtyřmi stoletími uschoval a už nevyzvedl. „Ale zlaté mince lidé jen tak neztráceli, šlo o velký majetek a dobře viditelnou věc,“ poznamenal Vokáč.

Pod kašnou to bude zajímavé

Myslí si, že hodně různorodých nálezů by mohlo být v prostoru před radnicí, až se bude dělat kašna. "Tam se nikdy moc nekopalo, přitom tudy v době rozmachu kláštera zřejmě vedla přirozená trasa pro pohyb mezi prostorem dnešního náměstí, brodem přes řeku Jihlavu a životem za ní právě směrem ke klášteru,“ zhodnotil Vokáč, kterého hodně zajímá i začátek prací v cípu náměstí směr Jejkov.

Prostor se nazývá po kamenné bráně, známé z obrazů a fotografií, která už nestojí. Vokáč by byl rád, kdyby se ve výkopu objevil nějaký pozůstatek středověkého objektu. Odborníci by pak mohli zjistit, odkud byl například kámen na jeho stavbu. Aleš Hoch je trochu skeptický. „Kopat se bude středem ulice, kde vedou inženýrské sítě. Nechci předjímat, co tam lze nalézt, samozřejmě i já budu rád za cokoli, co by se vázalo k bráně jako takové,“ dodal.