Například pan Pavel to na Facebooku rovnou nazývá devastací lesíka a předem upozorňuje, že případnou argumentaci kůrovcem bere pouze jako výmluvu.

V tom případě ho neuspokojí odpověď místostarosty Milana Zeiberta (Břehy), který na otázku, proč tak masivní kácení zrovna Na Hrádku, reagoval. Zeibert má v radě města na starosti životní prostředí i komunální služby.

„Na vině je kůrovec. A můžou za to i poslední velmi suché roky. Stromy tam odcházejí jeden za druhým,“ okomentoval situaci místostarosta s tím, že hlavní slovo má úředník třebíčské radnice z odboru životního prostředí Petr Urbánek, je totiž správcem městské zeleně.

Urbánek si je vědom, že lidé kácení sledují. Ovšem bezpečnost lidí na procházkách je důležitá. „K zemi jde 75 jehličnanů a dále ještě 53 akátů,“ vypočítal. Podle jeho slov se ukázalo, že jehličnatý les bude nutné postupně nahradit. Borovicím černým se nedaří, je tam pro ně hodně mělký půdní profil. Kromě brouků, sucha a tepla stromy poškozují vandalové. 

„Kostra lesoparku, kterou tvoří lipové stromořadí, zůstane zachovaná i v budoucnu. To je důležité. Už jsme ji i dosazovali. Borovici černou nahradíme borovicí lesní, je to náš domácí strom, do našich podmínek vhodnější,“ předeslal Urbánek.

Mezi nově sázenými stromky se má objevit jedle douglaska. Tento druh stromu už se na Hrádku vyskytuje a k překvapení odborníků tam celkem slušně prospívá. „Existují dvě varianty douglasky, zkusíme tu nižší, pomaleji rostoucí,“ řekl Urbánek. Akáty ve skalách nad řekou musí pryč kvůli tomu, že se nechovají dobře k původním společenstvům živočichů a rostlin.

Náhradní výsadbu je podle Urbánka nejlepší dělat na podzim, jaro mladým stromkům nedělá moc dobře, protože může být příliš teplo či sucho. Kořenový systém, aby se vyvinul, potřebuje půdu, která dobře slehne, což bývá přes zimu.

Co bude s pokáceným dřevem? Odveze si je a zaplatí firma, která má s městem smlouvu.

Masarykův jubilejní park Na Hrádku byl založen Okrašlovacím spolkem v Třebíči roku 1928, přičemž čtyřřadá lipová alej byla vysázena v letech 1926 až 1927. Šlo o celkem 254 stromů. Do té doby bylo návrší nad řekou Jihlavou nezalesněné – až na nepůvodní akáty, vysázené na svazích počátkem 20. století.

Jak informuje panel naučné poznávací stezky v parku, na skalnatém návrší nad řekou byla roku 1924 vystavěna mohyla k uctění 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. A roku 1930 se přidal další významný bod – v jihovýchodní části parku byla vybudována Masarykova vyhlídka. Chodí se k ní po schodech ze Zdislaviny ulice.

Například v roce 2009 pak přibylo dalších 44 lip v navazující aleji.