Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K projetí všech krás Vysočiny nestačí jeden život, říká vášnivý cyklista

Benetice /ROZHOVOR/ - První kolo dostal od rodičů před více než padesáti lety. Láska k němu vydržela Jiřímu Vlachovi z Benetic na Třebíčsku až dodnes. Ve volných chvílích podniká výlety, které často překračují hranici sta kilometrů. Účastní se i závodů, ale spíše než o umístění závodí sám se sebou.

25.7.2017
SDÍLEJ:

Vášnivý cyklista Jiří Vlach z Benetic na Třebíčsku.Foto: Deník / Černý Kamil

Zúčastnil jste se nějakých cyklistických závodů?

Jel jsem několikrát Třebíčský MTB ČEZ Maraton. Jezdím na horském kole. Letos mi to nevyšlo, tak doufám, že příští rok ano. Neměřím síly s ostatními závodníky, na to nemám, spíš závodím sám se sebou. Když trasu jedu sám, nedokážu se tolik vyhecovat, jako když mi dojezd měří časomíra. Jinak jsem, dá se říct, už pravidelným účastníkem nádherného, cyklistického, nezávodního, polo orientačního MTB hobby maratonu Kopřivnický Drtič. Podle místních jde o „Pohodovou vyjížďku po Beskydech“. Je to „jednodenka“, jede se kolem 130 kilometrů a překoná se asi 4000 výškových metrů.

Vzpomínáte si na vaše první kolo? Kdy jste ho získal?

Moje první kolo mi koupili rodiče, na to si vzpomínám dobře, i když už je to 50 roků. Říkali tomu poloviční kolo, mělo vínovou barvu a myslím, že se jmenovalo Pionýr. Neuměl jsem vůbec jezdit, ale chytlo mě to, a tak po několika hodinách a několika nedobrovolných přistání na zemi, dodřený a špinavý ze mě byl šťastný „biker“.

Jak dlouho jezdíte pravidelně dlouhé tratě?

Přesně nevím. V mládí jsem jezdil trasy nejvíc okolo 10 až 20 kilometrů. Co jsem se oženil, přišly děti, stavěli jsme domek, nějak nebyl na kolo čas. Jezdil jsem jen do práce a zpět. Asi před 20 lety mě zaujal Čechtínský triatlon. Pár roků jsem se ho účastnil. Plavat moc neumím, ani běhání mi nešlo, ale na kole jsem byl docela dobrý. Jezdilo se 30 kilometrů. Postupem času kilometry postupně přibývaly. V současnosti jsou průměrné vzdálenosti mých výprav kolem 70 až 80 kilometrů, ale výjimkou nejsou ani vzdálenosti 120 až 150 kilometrů. To už je na celý den, a proto musí sednout počasí i nálada.

Kolik jste ujel nejvíc na jeden zátah?

Nejvíc v jeden den jsem našlapal 221 kilometrů. Naplánoval jsem si cestu na Sedlickou přehradu za Pelhřimovem. Odtud na Želiv a Červenou Řečici a zpět na Pelhřimov. Potud to bylo po turistických trasách, když jsem ale odpoledne zjistil, že potřebuji najet ještě víc jak 100 kilometrů a jsem pomalý (měl jsem úmysl pokořit 200 kilometrů), vzal jsem za vděk rychlejšímu asfaltu. A tak jsem šlapal do Telče na zmrzlinu a pak domů už jsem jel po silnici.

Jaké tratě máte nejraději?

Nejraději mám polní a lesní cesty a jezdivé turistické pěšinky. Na těch turistických stezkách musí ale občas kolo na rameno. Příliš prudké stoupání nebo úzká pěšinka ve skalách donutí jezdce sesednout.

Máte nějaký cyklistický sen, kde si zajezdit?

Několik let jsem sbíral odvahu zajet si Stonemana v Krušných horách, 9 nejvyšších vrcholů, 162 kilometrů a 4400 výškových metrů. Letos jsme to ještě s dalšími třemi kolegy během dvou dnů zvládli zajet. A tak jsem si tenhle sen splnil. A moto: „Stoneman je bikové dobrodružství, které začíná snem a končí hlubokým zážitkem,“ je zcela přesné. Počasí nám přálo, výhledy nejen z vrcholů hor úžasné a zážitek to byl nepopsatelný. Další metu zatím nemám. Mým přáním je určitě být zdravý, mít silné nohy a dobré plíce na další výpravy.

Co vás na cyklistice baví nejvíce?

Já asi nevím, jak to popsat. Prostě všechno. Dech beroucí kopce, protože přece ještě mám na to vyšlapat pár krcálků. Nádherné výhledy právě z těch vyšlapaných kopců. Adrenalinové sjezdy, kdy vám mrazí v zádech a napadají takové blázniviny jako, že brzdy jsou jen pro sraby. Nezávislost, protože na horákovi (horském kole – poznámka redakce) můžete jet, kudy se Vám zlíbí, silnice, polní cesta, pěšinka plná kořenů a kamení. Je jen na odvaze a umu, kudy se pustit a co kdo zvládne.

Kolik toho v průměru najezdíte za týden?

To je různé. Někdy ujedu i 400 kilometrů a někdy taky nic. Počasí, nálada i povinnosti určují kdy a kolik.

Jezdíte na jednom kole, nebo kola střídáte dle terénu?

Jezdím jenom horské kolo, protože zvládá všechno, co potřebuji. Mám doma ještě starou silničku, ale na ní už jsem dlouho nevyjel. Kdysi jsem chtěl uskutečnit první dálku, objet si třebíčský okres. Pěkně po hranicích. Měl jsem to namyšlené na dva dny. Jenže stav silnic na takové kolo prostě není. Každou chvíli jsem měl od děr v cestě proražené duše. V neděli ráno jsem se vracel někde od Budkova na Jemnicku, už bez lepení a se strachem, zda vůbec dojedu. To byl asi největší argument pro horské kolo. A to jsem jezdil ještě jenom po asfaltu.

Preferujete jezdit o samotě, nebo v týmu?

Většinou jezdím sám. Ne snad, že bych to nějak zvlášť preferoval. Je to o tom, že vyrážím, kdy se mi to hodí. Jiným se to hodí zase někdy jindy. Ale několikrát do roka se domluví společná vyjížďka. Například vyjížďka, kterou pravidelně pořádá František Ferda, jmenuje se Vysočinou kolmo.

Kolik kilometrů ročně najezdíte?

Není to zase žádné závratné číslo, asi tak 3 500 kilometrů. Ještě před pár léty jsem nenajel ani to, ale od střetu s dodávkou v roce 2014 jezdím častěji a dál. Nějak mě ta příhoda víc nakopla. Já se uzdravil, ale kolo muselo do šrotu, a tak jsem si šel koupit nové kolo ještě s rukou na šátku. Nejdříve jsem začal s krátkými a opatrnými vyjížďkami, které se staly součástí mojí rehabilitace.

Jak dlouho již jezdíte pravidelně do práce do Jihlavy?

Tady to musím uvést na správnou míru. Každý den do práce na kole nejezdím. Každoročně se zúčastňuji květnové soutěže s názvem Do práce na kole, a dá se říct, že tomu zasvětím celý květen. Snažím se jezdit opravdu denně, i když počasí zrovna nepřeje. A letos počasí přálo, takže jsem ujel každý den 72 kilometrů. Jinak si spíš zajedu jen občas. Je to hodně náročné na čas i energii. Přece jen 36 kilometrů za půl hodiny nesjedete, i když někteří soutěžící pravidelně jezdí i z větší vzdálenosti.

Jedete za každého počasí, nebo jen když máte náladu?

Kromě té květnové soutěže a několika akcí, jako je Kopřivnický Drtič, nebo ČEZ MTB Maraton (ty se jedou za každého počasí), vyjíždím jen když počasí trochu přeje. Zima nevadí, do zimy se oblečete. Horší je déšť. Na vytrvalý déšť nepomůže ani pláštěnka. Třeba na Drtiče 2016 asi jen tak nezapomenu. Jeli jsme v dešti, chladu, větru a mlze. Do cíle jsme přijížděli zcela prochladlí a vyčerpaní. Samozřejmě při takovém počasí trpí i technika. Kola jdou většinou pak hned do servisu.

Máte projetou jen Českou republiku, nebo i nějaké zahraniční státy?

Zatím jsem nebyl jezdit v zahraničí. Třeba bude příležitost, ale já mám nejraději Vysočinu a letní hory. Rád bych se podíval na Šumavu, prostě mě baví trochu kopečky. Naše Vysočina je krásná a zdaleka ji nemám projetou. Lesních, polních cest a různých pěšinek, nádherných zákoutí je nejen na Vysočině tolik, že by mi k jejich projetí nestačil ani další život.

Co je podle vás nejdůležitější při jízdě na silnicích?

Je důležité být viděn. Valná většina cyklistů jsou zároveň i řidiči, a tak ne úplně chápu, proč stále právě řada cyklistů podceňuje osvětlení. Brzy ráno nebo na večer, za šera, a zvláště v lesních úsecích jedou bez zapnutých světel. Kolo jede relativně pomalu, a tak cyklista může mít dojem, že když vidí on, vidí i řidič auta. Jenže řidič motorového vozidla jede mnohem rychleji a už tolik času na zareagování nemá. Vážení přátelé cyklisté, snažte se o to být viděni.

Ivana Říhová

Autor: Redakce

25.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Tři roky zákazu činnosti. Ochránce zvířat Ondráček se však k soudu nedostavil

Poslanec Martin Lank

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Vysočina - Jediný předseda celostátní strany z Vysočiny Jan Veleba jde i do těchto voleb. Je lídrem Strany práv občanů (SPO) pro Vysočinu.

Mladý muž napadl v parku ženu ležící na lavičce

Třebíč - V parku na Gorazdově náměstí v neděli po půlnoci čtyřiadvacetiletý muž napadl a zranil ženu. „Policisté přijali na tísňové lince 158 oznámení, že se z části parku u ulice Smrtelná ozývají rány a křik. V parku policisté nalezli zraněnou ženu, nikdo další se zde nenacházel,“ řekla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Třebíčsko, Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

Muž s mačetou vnikl do domu své bývalé přítelkyně

Náměšťsko - S mačetou vnikl násilím do domu své bývalé přítelkyně jednatřicetiletý muž z Uherskohradišťska. „Před jedenáctou hodinou večer přišel k jejímu domu a dožadoval se vstupu. Když to žena odmítla, vykopl uzamčené dveře, vnikl do domu a místnosti prohledával,“ sdělila policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení