VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Justiční vražda byla nelidská a krutě dlouhá

Babice - V letním seriálu se ohlížíme za případem Babice. Seriál je ukázkou z právě vydané publikace o životě faráře Jana Buly Oběť případu Babice.  

17.9.2016
SDÍLEJ:

Památník popraveným před bývalou jihlavskou věznicí. Foto: František Kolouch

Tragédie nevinného rokytnického faráře dospěla ke svému konci. Druhý den 20. května 1952 brzy ráno v půl páté si pro něj přišli. Zhasl nedokouřenou cigaretu a pohledem se ještě rozloučil se svými obrázky. Jeden z dozorců si od něj převzal napsané dopisy. Pak byl odveden do dvorku v rohu zadní budovy jihlavské věznice.

Zde již stál předseda soudu Jiří Kepák, prokurátor Jan Přibyl, velitel věznice Jan Mareš, soudní lékař a několik dozorců. Soudce mu přečetl rozsudek Státního soudu, rozhodnutí Nejvyššího soudu a přípis prokuratury o zamítnutí milosti. P. Jan Bula ho nevnímal. Byl vyrovnaný a připravený zemřít. Když soudce dočetl, ujal se ho kat a jeho pomocník. Bylo přesně pět hodin. Způsob popravy byl nelidský. Na silném prkně byl hák, na kterém viselo škrtidlo. Ve spodní části šibenice byla kladka, přes ni vedlo lano, jímž měl odsouzený spoutané nohy. Za lano tahal na druhém konci katův pomocník. Jan Bula se pomalu dusil. Poslední bolest, smrt bude vysvobozením. Vždy po pěti minutách vystoupil na schůdky lékař s fonendoskopem a poslechl si jeho srdce. Trpěl čtvrt hodiny. Pak jeho utýrané srdce dotlouklo. V 5.17 konstatuje lékař smrt zadušením. Justiční vražda byla dokonána.

To ráno přišla k bývalé farské hospodyni P. Františka Pařila, Heleně Nestrojilové, která pracovala ve vězeňské kuchyni, do kuchyně jedna z dozorkyň a požádala ji o velmi silnou kávu. Na její otázku, co se jí stalo, odvětila, že musela být ráno již kolem páté přítomna popravě toho hezkého faráře a ještě teď se jí z toho dělá špatně. Když se napila, dodala ještě: „A kdybyste viděla ten jeho klid, on snad opravdu na to nebe věřil."

Ludvík Stehlík vzpomínal: „Bachaři říkali, že to proběhlo v klidu, že byl velmi vyrovnaný a klidný. V sedm ráno nás brali na práci na vyšetřovací oddělení, nosili jsme maltu a chodili jsme kolem samotek a tu Bulovu jsme viděli otevřenou. A tak jsme věděli, že se již něco stalo, jelikož se den předtím připravovala díra na tu fošnu. Večer jsme tu fošnu, já a Pánek z Popovic odnášeli. Bulova kobka byla otevřená a bachař nám řekl: Vemte si, co chcete. Byly tam nějaké cigarety, špačky od cigaret. Zůstaly tam ještě dva o zeď opřené nedomalované obrazy. Já jsem si vzal na památku hřebínek. Nakonec jsem ho dal jeho bratránkovi Bulovi na dole Nikolaj na Jáchymově."

 Popraviště v areálu jihlavské věznice.

Justiční vraždu P. Jana Buly a dalších obětí komunistického teroru v padesátých letech v Jihlavě připomíná dnes památník ze žulového kvádru s jedenácti symbolickými rameny, který byl odhalen 31. července 1993 z iniciativy Konfederace politických vězňů. Stojí před areálem bývalého jihlavského soudu a vězení, kde dnes sídlí Vysoká škola polytechnická. Je připomínkou na jedenáct politických vězňů popravených na tomto místě. Jan Bula byl tím posledním. Na pomníku stojí: Stalo se v době nesvobody a třídní nenávisti: Rod František stolař 17. 6. 1950, Tuček Jan obchodník 17. 6. 1950, Veselý Karel brašnář 17. 6. 1950, Drbola Václav duchovní 3. 8. 1951, Kopuletý František lesní hajný 3. 8. 1951, Mityska Antonín zemědělec 3. 8. 1951, Němec Drahoslav dělník 3. 8. 1951, Pařil František duchovní 3. 8. 1951, Plichta Antonín zemědělec 3. 8. 1951, Škrdla Antonín vedoucí polesí 3. 8. 1951, Bula Jan duchovní 20. 5. 1952. Ó pane, přijmi mé srdce utýrané.

Na jihlavském popravišti skončil život kněze, který zemřel pro svou oblíbenost a věrnost svým ideálům. Celý svůj krátký život se snažil vycházet s každým a na každého se uměl usmát. Měl rád humor. Obyčejný veselý kluk z vesnice, student, který měl smysl pro recesi, ale šel pevně za svým snem, arbiter elegantie brněnského semináře, nadšený člen Orla věnující se mládeži, se všestrannými zájmy, především s láskou k malířství. Byl knězem, který i když musel bojovat se strachem ze všemocného režimu, se v rozhodující chvíli dokázal postavit na stranu svých ideálů a zůstat věrný své církvi. I ve svých posledních chvílích života, vstříc aroganci a brutalitě si zachoval důstojnost a lásku k lidem. Posilou mu byla jistota, že věrně sloužil Bohu až do svých posledních chvil. Zemřel plně smířen s Boží vůlí s nadějí na shledání se svými blízkými. V jednom z jeho posledních dopisů zaznělo i jeho poselství: „Člověk Boha nikdy dost nemiluje a to je jediné, čeho musí litovat."

Mučednická smrt P. Jana Buly byla završena snahou římskokatolické církve o jeho beatifikaci. Po obdržení souhlasu Kongregace pro záležitosti svatých, byla 24. března 2004 zahájena diecézní část beatifikačního řízení. Byli vyslýcháni svědci a shromažďována veškerá fakta o životě rokytnického kněze. V roce 2011 byl k řízení připojen P. Václav Drbola. Obě kauzy byly spojeny. Diecézní část beatifikačního řízení byla uzavřena slavnostně dne 19. prosince 2015 v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. Došlo k zapečetění přepravních schránek se spisy kauzy a ověřené kopie byly doručeny do Říma na Kongregaci pro blahořečení a svatořečení. Brněnský biskup Vojtěch Cikrle při té příležitosti mimo jiné řekl: „Dnes tu stojíme u dvou mužů, kněží církve, na které dopadla zloba zločinného režimu. Ten chtěl vyvolat strach, chtěl zastrašit lidi, dosáhnout svých cílů a zároveň pošpinit církev. S těmito dvěma muži jsou zde v naší mysli přítomni všechny oběti babických událostí. Hodnoty, pro které zemřeli kněz Jan a Václav, skrze tento proces vstupují do dějin, a to nejen církve, ale i naší země."

FRANTIŠEK KOLOUCH

Autor: Redakce

17.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nové jízdní řády najdou cestující promoklé na nechráněných vývěskách dvou protilehlých zastávek v Sucheniově ulici. Obě zastávky se jmenují shodně: u aut. nádr.

Na nádraží přestane zajíždět několik dalších autobusů

Ilustrační foto.

Muž chtěl ženě sebrat auto, pak je alespoň poničil

Kvalita soutěže je na vysoké úrovni, říká předseda futsalového svazu Petr

Vysočina – Každý ročník má jiného vítěze. To je specifikum Krajského přeboru ve futsalu na Vysočině. Skutečně, za osm let se obhájit titul přeborníka nikomu nepodařilo. „Obhajoba je vždy těžší. Každý rok je jiný vítěz,“ potvrzuje předseda krajského futsalového svazu Zdeněk Petr, který v rozhovoru pro Deník zhodnotil nejen minulou sezonu, ale i osmiletou historii halového sportu v Třebíči. Posledním vítězem je Phiasco Třebíč, které zvítězilo už třikrát a má tak na prahu nové sezony šanci stát se prvním obhájcem.

Kam o víkendu? Třeba do nového oddělení třebíčské nemocnice

Třebíč - Bavor a Javor? Hučka? Vltavín? Nebo prostě nemocnice? Zdánlivě nesrozumitelnému spojení slov udělá jasno přehled víkendových akcí na Třebíčsku, které jako tip nabízí Deník.

AUTOMIX.CZ

Má vaše škodovka jedno zrcátko menší než druhé? Víte, proč to tak je?

V devadesátých letech se začal zejména u německých aut objevovat zvláštní jev. Mnozí z vás si dost možná všimli, že starší auta koncernu Volkswagen, ale i Mercedesy nebo vozy BMW, mají na straně spolujezdce výrazně menší zpětné zrcátko, než je to na straně řidiče. Proč to ale tak je?

Mladíci můžou na postup zapomenout

Třebíč – Sen o naději se rozplynul. Hokejisté Horácké Slavie živili teoretickou naději na postup do nadstavbové části Ligy mladšího dorostu. K tomu ale potřebovali v dohrávce 13. kola skupiny G regionální soutěže porazit záložní tým jihlavské Dukly.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT