„Narozeniny by oslavil za dva dny, narodil se 28. září 1913. Za první republiky byl vojákem československé armády a po německé okupaci odešel v srpnu 1939 do Polska. Tam vstoupil do formujícího se Československého legionu. Bohužel, za několik týdnů padlo Polsko také. Naši vojáci se snažili dostat do Rumunska, ale tehdy byl pan Hekrle zajat sovětskou armádou, která napadla Polsko z východu,“ připomenul Hekrleho zapojení do odboje okříšský starosta Zdeněk Ryšavý.

Josef Hekrle má v Okříškách pamětní desku. | Video: Deník/Milan Krčmář

Exilové vládě v Londýně se pak podařilo se Sověty vyjednat přesun alespoň části těchto zajatých vojáků. Mezi nimi byl i Josef Hekrle, který se tak dostal do Turecka. „Pak zamířil do Anglie. Zde vstoupil do naší armády a sloužil u 311. bombardovací perutě Královského letectva, tedy RAF,“ doplnil starosta s tím, že Hekrle v RAF pracoval jako mechanik. „Získal i vyznamenání. Medaili Za chrabrost a Československý válečný kříž,“ dodal Ryšavý.

Slavnostního aktu se zúčastnila i nejbližší Hekrleho příbuzná, osmadevadesátiletá Květuše Slabá. „Josef byl můj bratranec, ale starší o dvanáct let. Naši rodiče byli ze sedmi dětí, proto byl mezi nimi, a později i námi velký věkový rozdíl. Když se pak Josef vrátil domů, žil po válce v Plzni,“ sdělila Hekrleho sestřenice.

Josef Hekrle je ale pohřbený na okříšském hřbitově, kam městys nyní osadil pamětní desku. „Pan Hekrle je pochovaný v neoznačeném hrobě. Tou deskou si tedy nově připomínáme jeho památku. Umístili jsme ji vedle pamětní desky Václava Málka. To byl také účastník západního odboje, bojoval třeba u Dunkerque. Máme zde i starší desku Viléma Krejčího, což byl odbojář, který zahynul v Osvětimi. Jsou to tedy bojovníci proti fašismu z různých období,“ vysvětlil Ryšavý.