Jednou z vašich aktivit byla a je snaha o likvidaci skládky nebezpečného odpadu v Pozďátkách. Jaký je poslední vývoj v této komplikované záležitosti?

Je jasné, že tuto zátěž finančně nemají šanci řešit ani Pozďátky, ani kraj Vysočina. Tady jsou potřeba státní peníze na vykoupení od firmy Logika, která tam hospodaří – mluví se o 50 milionech korun. Poté bude nutné získat z Bruselu prostředky na likvidaci. Je to řádově sto padesát až třista milionů. Takový je můj názor na to, jak věc vyřešit, do záležitosti se musí vložit stát. Logika chce získat prostředky na sanování dalším skladováním, s tím nesouhlasí obec Pozďátky, kraj Vysočina ani já. Nyní je nutné nechat zpracovat aktuální zprávu o stavu skládky – zda jsou průsaky skrz fólii a kolik času nám zbývá na řešení této kritické situace. Ministr Bursík a můj kolega senátor Moldán sem přijedou v půli listopadu, usiluji o to, abychom se společně setkali a vypravili do Pozďátek.

Posunulo se v něčem pozitivním jednání česko – rakouské parlamentní komise k Temelínu, kterého jste se 17. a 18. září zúčastnil?

Tam dostaly stejný časový prostor argumenty českých i rakouských odborníků, které se nakonec politicky hodnotily. Čtyři témata byla uzavřena, což je obrovský úspěch. Od nynějška o nich budou jednat už jen odborníci, nikoli politici. Zůstala otevřená dvě témata – křehnutí reaktorové nádoby a jeden konkrétní úsek vysokotlakého potrubí. Naši odborníci byli jednoznačně erudovanější, zdá se mi, že Rakušanům dochází dech, tím chci říct, že už jim chybí argumenty. Měli například nepřesné mapy seismicity, z těch správných je například patrné, že právě seismicitu mají horší jejich přehrady na Dunaji, než stále omílaný Temelín. V projevu, který jsem tam přednesl, jsem vyjádřil svůj názor, že mezi Rakouskem a Českou republikou jsou důležitější věci k řešení, než Temelín. Dukovany a Temelín jsou prostě energetická centra, jejich kontrola je na nejvyšší úrovni a je žádoucí při rostoucí křivce spotřeby elektřiny nejen jejich výkon udržet, ale zvýšit.

Jaká byla atmosféra jednání – emotivní nebo spíše věcná?

Jednoznačně spíš věcná. Až na výpad jednoho našeho člena komise – ten se poněkud hanlivě vyjádřil k jistému rakouskému poslanci. To se ale při politických jednáních na této úrovni nedělá. Sociální demokrat Milan Urban se zase odmítl zúčastnit, když Rakušané nechtěli přijet jako první k nám. I to mi připadá netaktní. Dokonce se ozval první rakouský poslanec, který má zájem o exkurzi v Temelíně, to mi přijde hodně pozitivní.

Z jiného soudku – co vy osobně si myslíte o alternativních trestech?

Alternativní tresty doporučuji, je to rozumné řešení. Jako starosta obce Dukovany jsem využíval osoby, které dostaly jako trest veřejně prospěšné práce. Je to dobrý způsob, jak pomoci například se sezónními pracemi. Tito lidé jsou pod dozorem probačního úředníka a vědí, že pokud nebudou řádně pracovat, může soud rozhodnout o přeměně neodpracovaného trestu na nepodmíněný – tedy že mohou jít do vězení.

A máte přehled o tom, jak funguje probační služba v Třebíči?

Třebíčští soudci tuto formu trestu hojně využívají, jsem s činností třebíčské probační služby spokojen. Jsou přečiny, za které naše společnost nepotřebuje posílat lidi do plného vězení. Je třeba, aby tito hříšníci odvedli práci pro ostatní, obce a města to potřebují.

Jaký je váš názor na lidi, kteří pracují „na černo“ a zároveň jsou vedeni na úřadu práce a pobírají sociální dávky?

Tak tohle je náš velký nešvar. Nevím, jak to funguje v zahraničí, u nás mi to přijde jako takový český syndrom. Jsem rád, že se připravuje zákon, který překvalifikuje práci „na černo“ na trestný čin. Toto je třeba tvrdě postihovat, už aby ten zákon platil. Není možno, aby někdo bral peníze od státu a přitom si vydělával.

V poslední době se staly frekventovaným tématem větrné elektrárny. Co o nich soudíte?

Větrné elektrárny vůbec neřeší náš energetický problém. Spíše jsem pro to, aby nestály nikde na Vysočině. Podle mého, když už, měly by být spíše třeba u vojenských újezdů nebo v industriálních lokalitách. Často je rozhodování obcí krátkozraké. Peníze na chodníky – to je pěkné, ale že třeba klesne cena nemovitostí, nad tím už nepřemýšlejí. V okolí dukovanské elektrárny jich ČEZ zprvu chtěl vystavět téměř čtyřicítku. Poslední jednání skončila u desíti a situaci budou řešit okolní obce dohromady - vytvořily sdružení. Navrhují nejméně kilometr a půl vzdálenost od obce. Ale je to zatím ve fázi budoucího rozhodování. Správnější cestou je výroba elektřiny v jaderné elektrárně v maximální možné míře. Naši vrcholní politici by se měli na mezinárodní úrovni dát dohromady třeba s Francouzi a prosadit to, že jaderná energie je ta energie, která je šetrná k životnímu prostředí.

Je nějaké setkání v rámci vysoké politiky, které považujete za výjimečné?

Jednoznačně to byly nedávné oslavy 70 let od úmrtí T. G. Masaryka ve Španělském sále Pražského hradu. Člověk si najednou uvědomí jak je krásné a přitom zodpovědné být ústavním činitelem, byla tam nádherná atmosféra, vznešená, taková, jaká má při takových výjimečných příležitostech být. Jinak jako starosta Dukovan jsem se díky tomu, že tam stojí jaderná elektrárna, měl možnost setkávat s vysoce postavenými lidmi, takže mě celkem nic v Praze nezaskočí. Nezapomenutelné bylo ale například setkání s Pavlem Tygridem, když ještě žil, nebo třeba s Naďou Kavalírovou z Konfederace politických vězňů.

Co vás baví, na co se těšíte – abychom nemluvili jen vážně.

Mám rád koně, koncem měsíce moje kobyla – lipicánka dělá licenční zkoušky, má šanci být zařazena do chovu. Rád si zahraji tenis a na co se vždycky těším, je návrat domů.