Jihlavské obchodní centrum City Park získalo prestižní ocenění Stavba roku 2009. Společně s ním se z vítězství v soutěži radují autoři dalších čtyř staveb.

Odbornou porotu zaujal obchodní komplex, jehož autory jsou Tomáš Pilař a Ladislav Kuba, „architektonickým řešením nákupního centra v těsném sousedství historického jádra. Zřetel byl brán k nápaditému pojetí pěti fasád a vytvořením biokoridoru.“

Zatímco u odborníků City Park zabodoval, u veřejnosti se tolik pochopení nedočkal. V hlasování na webových stránkách získal třetí nejnižší počet hlasů.

Letos se do hlavní soutěže stavba roku přihlásilo více než padesát děl.

Do finálového kola jich postoupilo patnáct. Z tohoto užšího výběru zvolila porota pět vítězů. Kromě City Parku mezi nimi byly Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, bytový dům Na Topolce v Praze, Nové spojení Praha Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží – Libeň, Vysočany, Holešovice a Classic 7 Business Park – I. etapa v Praze.

Cena je pro mě satisfakcí, tvrdí vítězný architekt Pilař

Řadě lidí se jeho dílo nelíbí. Připadá jim, že City Park, který pochází z jeho ateliéru, ruší panorama Jihlavy a nehodí se, aby stál v blízkosti středověkých hradeb.

Odborná porota soutěže stavba roku však došla k jinému názoru. Obchodní centrum, které architekt Tomáš Pilař společně se svým kolegou Ladislavem Kubou navrhl, vyhlásila jednou z pěti staveb roku 2009.

Co pro vás ocenění Stavba roku 2009 znamená?

Je to určitě satisfakce za všechny ty problémy, které se City Parkem byly. Tato cena jen potvrdila, že námi zvolené řešení bylo správné. Navíc tento typ staveb bývá v architektonických soutěžích popelkou. O to víc tato cena pro nás znamená.

Hodně diskusí vyvolal i rezavý nástřik na fasádě. Proč jste vlastně zvolili toto řešení?

Stavba sice stojí v blízkosti městské památkové rezervace, ale nechtěli jsme ji nějak přizpůsobovat. Krájet ji falešnými fasádami na menší kusy. Je to jeden velký obchodní dům s pasaží. Prostě taková nákupní plechovka. Proto jsme sáhli k tomuto řešení.

Údajně jedním ze záměrů různě rozmístěných rezavých pruhů bylo připomenout čárový kód.

Určitě. Je to přenesený čárový kód, který je běžně na zboží a který máme spojený s nakupováním. Druhá věc je, že jsme ten objem stavby opticky trochu rozdělili.

Vy jste zároveň i autory další architektonicky vydařené stavby, kapličky v Jestřebí. Oproti City Parku jde o zcela odlišnou, velmi komorní stavbu. Na které věci se vám pracovalo lépe?

To se nedá srovnávat. Každá z těchto staveb má naprosto jinou náplň. Kaplička má jednoznačné duchovní poslání. City Park je zase odrazem dnešní doby, konzumní společnosti, ve které žijeme. Navíc obě ta zadání byla naprosto rozdílná. V Jestřebí jsme třeba řešili, zda kapličku udělat moderně, nebo ne. Jak zapadne do návsi. Proto bych se do žádných srovnání nechtěl pouštět.