Hlavní turistická sezona je pryč. Jak byste zhodnotila letošní rok?
Je to jeden z nejúspěšnějších roků vůbec. Z velkých investic jsme ukončili stavbu medvědince Malay Medan, tedy expozici pro medvědy malajské.
Je to jediná věc, kterou jste letos v zahradě udělali?
V žádném případě ne. Mimo medvědince jsme ještě otevřeli park pro jeřáby mandžuské a zahradu s japonským charakterem. Dále se nám pak podařilo zrekonstruovat expozici pro malé kočky. Po letní přestávce, kdy jsme nechtěli rušit návštěvníky zahrady stavebním ruchem, jsme se do dalších rekonstrukcí pustili teď, na podzim.
S čím tedy musí návštěvníci nyní počítat?
V této chvíli probíhá rekonstrukce staré pokladny. Práce na místě budou pokračovat až do konce listopadu. V průběhu prosince bychom chtěli vchod opět zprovoznit, aby návštěvníci buď od Mikuláše, nebo o vánočních svátcích mohli vchod využívat. Navíc ještě bouráme domeček pro jeřáby, který chceme zrekonstruovat do japonské podoby.
Mluvilo se o tom, že by letos mohl v zoo padnout rekord návštěvnosti, jak to s ním vypadá?
Jsme hodně blízko k cíli. Ke konci října máme 259 553 návštěvníků. K rekordu, který byl předloni, nám schází přibližně 5,5 tisíce návštěvníků. Může se tedy stát, že bychom mohli letos rekord překonat, ale jsem v tomhle směru spíše pesimista, protože zatím vývoj počasí není příliš příznivý.
Když už jsme u počasí. Nyní kvůli němu do zoo moc lidí nechodí. Na co byste je do zahrady nyní nalákala? Jsou například zvířata, která venku ve výbězích návštěvníci nyní uvidí častěji než v létě?
V zahradě rozdělujeme zvířata do dvou skupin. Jedna skupina jsou zvířata chladnomilná a druhá teplomilná nebo pocházející z tropických oblastí. Toto chladné počasí přeje evropským druhům, jako je například rys evropský, kočka divoká, kočka bažinná, rys kanadský či rys červený. Na chladné dny, kdyby věděli, že je čekají, by se těšili pak zejména levharti sněžní. Ti v létě vysloveně trpí. Na nepříjemnější počasí jsou zvyklí ale i poníci shetlandští.
Když se tedy nyní návštěvník po zoo projde, potká zvířata ještě ve venkovních výbězích, nebo jen uvnitř jednotlivých pavilonů?
Ano. Venku ve výběhu uvidí dokonce i ty druhy, které si zrovna v chladném počasí nelibují. Chodí ven, protože to vyžaduje provoz zahrady. Velké kočkovité šelmy se dostanou ven například tehdy, když jim vyklízíme vnitřní ubikace. To ale nejsou zdaleka jediná zvířata, která mohou lidé venku nyní vidět. Setkají se například také s medvědy malajskými. Ti si nyní mohou dobrovolně vybrat, kde se budou zdržovat, a venkovní výběh využívají poměrně hodně.
Apropó medvědi. Jak se daří Adamovi a Áje? Budou malí medvědi?
Doufáme že ano, ale obě zvířata jsou ještě poměrně mladá.
Mohou si návštěvníci v zoo nyní prohlédnout také nějaké nové druhy?
Na extra novinky si musí lidé počkat, až budou nové expozice, tedy žirafinac či zoo pěti kontinentů . Nyní se soustředíme na zkvalitňování chovu zvířat, která momentálně chováme. Prováděli jsme například výměnu hrošíka liberijského.
A co přírůstky? Kolik jich letos máte?
Letos jsme měli kočičí rok. Ten se u nás střídá jednou za dva roky. Podařilo se nám rozmnožit všechny druhy levhartů, které chováme. Levhartů cejlonských se dokonce narodilo víc, než jsme očekávali. Obě samice měly letos mláďata.
To ale nejsou určitě jediné letošní odchovy v zoo.
Ne. Za velmi velký úspěch považujeme například odchov krysy obláčkové. Toto zvíře jsme začali totiž chovat teprve před krátkou dobou. Nesmím zapomenout ani na úspěch u kosmanů stříbřitých. Právě očekáváme narození mláďat tohoto velice vzácného druhu.
Takže když sečtete všechny letošní odchovy, k jakému číslu se dostanete?
Kdybych měla uvést nějaká čísla, tak se nám do této chvíle podařilo rozmnožit celkem devětatřicet druhů zvířat. Kdybychom to pak počítali na jedince, tak jich bylo 173. Samozřejmě nám ale nejde o množství zvířat, která se nám podaří rozmnožit. Nechceme zvířata produkovat za každou cenu. Děláme teď naopak úpravy, které rozmnožování spíše nepřejí.
Jaké úpravy to jsou?
Snažíme se zvětšovat výběhy. Děláme to ve prospěch zvířat, abychom jim zlepšili životní podmínky. To platí i o už zmiňované úpravě výběhu pro malé kočky, kdy jsme ze třech výběhů udělali pouze dva. Tímto směrem se chceme ubírat i nadále. Je možné, že budeme počty některých druhů redukovat. Chceme také klást větší důraz na to, aby se naše zvířata nenudila. Do výběhů chceme instalovat nové prolézačky.
Kdybyste měla kouzelný prsten Arabely, které zvíře byste si v jihlavské zoo přála mít?
Mám sny, které jsou poměrně reálné. Kdybych si mohla vybrat, tak by to byla panda červená, která je návštěvnicky velice atraktivní a do budoucna s jejím chovem počítáme. Už připravujeme plány pro výběh pro tato zvířata.
Jsou naopak zvířátka, která víte, že v Jihlavě lidé neuvidí?
Samozřejmě. Kdybych si přála například pandu velkou, tak vím, že bysme na její chov neměli peníze. Pandy se totiž pronajímají a i potrava je pro ně drahá. Nemůžu si přát ani slony, které si přeje většina návštěvníků, protože je to přece jen na naše poměry velké zvíře.
–ředitelkou jihlavské zoologické zahrady je Eliška Kubíková od roku 2005
– v zoo pracuje už dvacet let
– předtím pracovala Eliška Kubíková jako agronomka v JZD