Pořadatele klání zajímá hlavně fakt, jak pilně účastník opravuje a udržuje, co předci zanechali. Jemničtí se určitě mají čím chlubit. Sice se v posledních volbách vystřídalo vedení na radnici, ale i to nové pokračuje v práci, kterou rozjeli předchůdci.

Určitě stojí za to Jemnici navštívit cestou do Telče, Slavonic nebo k jižním sousedům. Je příjemné odstavit auto, dát si zmrzlinu, vydat se na procházku a v klidu vnímat atmosféru různých zákoutí. Město má neobvykle dlouhé a bytelné středověké hradby, do nichž místní za staletí v řadě míst vetkli obydlí či domy živností. „Měří přes kilometr. Husité si na našich hradbách vylámali zuby. Poprvé je pokořila až uherská vojska krále Matyáše Korvína roku 1468. Hradby ovšem Jemničtí vzápětí obnovili,“ řekl před časem při jedné z fází oprav zdejší zastupitel Petr Novotný.

Malebnou atmosféru mají domy na hlavním náměstí Svobody s dominantou, kostelem svatého Stanislava. Tady Jemničtí chystají novinku. „Pod centrem je asi sto padesát metrů dlouhá středověká chodba. Brzy bychom ji rádi zpřístupnili veřejnosti, projít tudy je opravdu nevšední zážitek,“ předeslal starosta Slabý.

Náhrobky jako dlažba

Jemnice má jeden z nejstarších židovských hřbitovů na Moravě. Vyřádili se na něm nacisti. Řadu kamenných náhrobků rozkradli, některými vydláždili ulici Na malé brance. Dodnes se vypráví, že místní lidé při chůzi touto ulicí kličkovali, aby nepošlapali kamenné vzpomínky na mrtvé. Po válce hned náhrobky vrátili na hřbitov.

Zita z Budapešti

S Jemnicí se pojí historie šlechtického rodu Pallavicini. Město se už víc jak dvacet let marně pokouší najít využití pro rozsáhlý zámek, který za socialismu vybydlela vojenská posádka. V minulosti se mluvilo o centru pro dožití válečných veteránů, což se nakonec ukázalo jako zcela nereálný projekt. Zájem projevil i velkopodnikatel v zemědělství. Ani tento prodej „nedopadl“. V poslední době se trochu nečekaně objevil záchvěv přímo ze strany rodu Pallavicini, kterému stát majetek zabavil po válce. Členka rodu Zita Pallavicini žije v Budapešti a loni Jemnici navštívila. „Profesně se angažuje ve strukturách Visegradské čtyřky. Sama se okamžitě zapojila do hledání nového využití zámeckého areálu a shánění dostatečného množství peněz na jeho obnovu,“ uvedli lidé z vedení města. Jen oprava střechy v několika etapách už spolykala miliony korun.

Výstřední kupec zemřel

K zámku se váže park a bílá velká hrobka nevšedního architektonického rázu, která se nachází za městem směrem na Chotěbudice. Už už to před časem vypadalo, že ji od Jemnice koupí výstřední zájemce z Irska a opraví ji. Nakonec sám náhle zemřel těsně před uzavřením obchodu, a tak město dál pečuje o památku, která chátrá. Nejdřív je nutné opravit střechu. Zajímavé je, že pokaždé, když radnice jednou za rok na Dny evropského dědictví vpouští do prostor hrobky návštěvníky, zájem je vždycky obrovský.

Mezi zpřístupněné památky v Jemnici patří kostel sv. Víta, zmíněný zámek, měšťanský dům – muzeum, nově pak arboretum vzácných dřevin. Zkrátka výlet sem, třeba i vlakem po trati z Moravských Budějovic, která je rovněž kulturní památkou, může leckoho zaujmout.

Historické město roku 

Je to soutěž o cenu udílenou za nejlepší realizaci z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Pořádá ji Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, ministerstvo kultury a ministerstvo pro místní rozvoj. Soutěž se koná od roku 1995 a na Vysočině v ní už zvítězila Palná a Brtnice.

Vítěz dostane milion korun, umělecké dílo z českého křišťálu a pamětní grafický list. Cenu vítězové dostávají na Pražském hradě. Letos se vyhlášení výsledků uskuteční 18. června.

Jemnice chce porotu zaujmout tím, že po etapách rekonstruuje hlavní budovy zámku, zdevastované armádou. V minulých letech revitalizovala arboretum, postupně obnovuje městské opevnění. Loni Jemničtí opravili dvě kulturní památky s dotací ve výši 755 tisíc korun.

Konkurence Jemnice je silná. Ve finále je například městská část Praha 1, Karlovy Vary, Hradec Králové, Uherské Hradiště či Žatec.

Zdroj: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska