„Faktorů, které k tomu přispěly, je podle mého soudu víc. Za něco může nynější teplejší období, za něco změny v krajině vlivem lidské činnosti, a nelze pominout ani velmi intenzivní dopravu. Navíc tu nikdy neprobíhal příliš důkladný entomologický výzkum, proto se mnohé druhy nedostaly do sbírek, nebylo tak o nich povědomí,“ podotkl na úvod entomolog Václav Křivan ze Štěměch.


Zavlékání hmyzích druhů při transportu zboží i lidí do Evropy a Česka se děje dnes a denně. „Tisíce a miliony miniaturních jedinců z různých kontinentů tu doslova prší. Má to však své zásadní ale. Je minimální pravděpodobnost, že se tu nový hmyzí druh uchytí. Podmínky musejí být dokonale sladěné,“ přiblížil entomolog Křivan. Záleží na vhodné době, tedy že nepřicestuje v zimě, navíc oblast musí být klimaticky vhodná. Taky počet jedinců musí být dostatečný na to, aby vznikla nová hmyzí kolonie.


Hmyzí cestovatelé v supermarketech


Často se stává, že při rozbalení krabice s banány někde ve skladišti supermarketu vykoukne i hmyzí cestovatel. Tu velký chlupatý pavouk, tu třeba druh listokaza. „Jejich šance přežít, usídlit se tu, jsou ovšem de facto nulové,“ upozornil Václav Křivan.


Zápřednice jedovatá, teplomilný druh pavouka, už se pohybuje nedaleko hranic Třebíčska. Konkrétně okolo Znojma a Hatí. Jejím životním prostorem jsou vysoké trávy. V odkvetlých latách květů si vytváří zámotky. „V Rakousku je každoročně zaznamenáno okolo 200 případů, kdy zápřednice někoho kousla, především při kosení luk a manipulaci s trávou. Je specifická dlouhými kusadly, kterými dokáže udolat i tvrdší kůži na dlani člověka, její jed vyvolává nepříjemnou alergickou reakci či malátnost,“ doplnil Křivan.


Třebíčsko tvoří jakousi pomyslnou hranici mezi chladnou Vysočinou a teplou jižní Moravou, na které jakékoliv změny ve výskytu hmyzích druhů velmi dobře vyniknou.


Třeba kudlanka nábožná se do první poloviny 20. století v tuzemsku běžně vyskytovala. Potom vymizela, zřejmě jí vadilo DDT a jiné tvrdší chemické postřiky. Jakmile se od nich ve větší míře začalo upouštět a zároveň se oteplilo, kudlanka se velmi rychle začala šířit zpět. Navíc má tento druh hmyzu rád plochy, které zůstaly ladem, neobdělávají se a takových v posledních letech přibývá.


Křižák pruhovaný pochází z jižní Evropy. V Česku se poprvé objevil před dvaceti lety. Obrovským tempem však osídlil celou naši republiku i střední Evropu. Mladé pavouky na vláknech pavučin dokáže velmi rychle do širokého okolí roznášet vítr.


Lesy nejen na Třebíčsku, ale vlastně už na celé Moravě likviduje dříve sběratelská rarita, dnes nový reálný nepřítel, lýkožrout severský.

Brouk původně z tajgy se i v minulosti sporadicky na severu Moravy vyskytoval. „Díky klimatickým změnám a kontinentálnímu rázu počasí na Moravě se za posledních deset let zabydlel až po Třebíčsko,“ objasnil výzkumný pracovník Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Radomír Mrkva. Dnes je lýkožrout severský na Třebíčsku zastoupen 70 procenty, smrkový pouze 30 procenty.


Zabydlují se u nás i druhy zavlečené z jiných kontinentů. Nemají tu totiž přirozené nepřátele, ani je neatakují paraziti. Dobrým příkladem z minulosti je mandelinka bramborová. Před zhruba deseti lety se do Česka rozšířil podobný škůdce – bázlivec kukuřičný. Původně z Ameriky se dostal přes Srbsko až k nám. Okupuje porosty kukuřice. Třebíčsko a část Žďárska jsou v současné době hraničními oblastmi výskytu tohoto druhu od jihu.


Slunéčko Harmonia axyridis můžeme najít na Třebíčsku běžně. Přitom v České republice se před čtyřmi lety objevilo poprvé. Šíří se rychlostí stovek kilometrů ročně. Jde o predátora škůdců, přivezeného z jihovýchodní Asie do sadů v Holandsku a Německu. Situace se ale vymkla kontrole. Zda je to problém, či nikoliv, ukáže až čas.


„Je nutné si uvědomit, že na hmyzí areály nelze pohlížet jako na něco neměnného. Různě pulzují, zmenšují se, nebo se naopak zvětšují. Zároveň také nedokážeme říci, zda je invaze některých teplomilných či nových druhů do Česka dobře nebo špatně. Odpověď přinese pouze dlouhodobý výzkum,“ zdůraznil entomolog Václav Křivan.