ČTĚTE TAKÉ: Menhir, dolmen, kolomazná mísa. Kniha mapuje kameny

Jednoho z autorů, Emanuela Nožičky, se Deník zeptal, jak kniha vznikala a co v ní čtenáři najdou.

Když se řekne kamenné památky, co vše se dá pod toto označení zahrnout?

Nejsem odborník, sám bych se označil za nadšeného amatérského badatele. Pod kamennými památkami si dovedu představit hrad, tvrz, kamennou rozhlednu či most. My se ale zajímáme o drobné kamenné památky křížové kameny, kamenné kříže, mezníky a hranečníky a samozřejmě o kolomazné mísy.

A co z toho můžeme najít na Třebíčsku?

Z toho, co jsem vyjmenoval, je na Třebíčsku všechno.

Před dvěma lety jste se stejným kolektivem autorů napsali knížku Památné kameny a pověsti na Třebíčsku. Jak se tyto dvě knihy od sebe liší?

V první knize jsme téměř kompletně zmapovali na 70 křížových kamenů a kamenných křížků, které se do dnešní doby zachovaly. Také tam je zhruba 30 kamenů, o kterých máme průkazné doklady, kde stávaly, ale takové štěstí neměly a z různých příčin se nezachovaly. Ke každému kamenu se řadí pověst.

A nová kniha?

V ní jsou nově dohledané křížové kameny a takzvaně „znamenané kameny". Z velkého počtu hraničních kamenů a mezníků jsme vybrali jen pár zajímavých. Dost jsme se věnovali kolomazným mísám a kolomazným kamenům. V knize jsme uvedli také menhir, dolmen a mnoho zajímavých objektů. „Druhá kniha", tak se na ni ptají čtenáři v knihkupectvích, je tedy pestřejší.

Co jsou to znamenané kameny?

To jsou většinou přírodní kameny s vytesanými znaky, symboly, letopočty.

Jaká zajímavá památka, kterou pravděpodobně všichni známe, se do knihy dostala?

Na to se odpovídá těžko. Jiný pohled bude mít občan Budišova, jiného názoru na „známost památky" bude mít člověk z Rouchovan, nebo Želetavy. Každého zajímá něco jiného. Věřím ale, že i mnoho rodáků si po přečtení knížky bude říkat: „Hrome, kde je, vždyť zde bydlím a neznám to." Je potřeba nespěchat a mít oči otevřené.

Jak dlouho se kniha Kamenné památky na Třebíčsku připravovala?

Již dříve se každý z nás o kamenné památky zajímal individuálně. Snad mojí zásluhou jsme se všichni dali dohromady a od roku 2008 spolupracujeme. Společně jsme po okrese najezdili autem více jak dva tisíce kilometrů. Já jsem při vyhledávání a pátrání na kole našlapal okolo pěti tisíc kilometrů. Za tu dobu jsme nashromáždili spoustu zajímavých materiálů a informací, které se do první knížky nedostaly. Bylo by škoda, aby zůstaly nevyužity. Z toho důvodu jsme se pustili do práce na druhé publikaci.

Jakou neznámou památku jste objevili?

Křížový kámen ze 16. století na katastru Červené Lhoty upadl v zapomnění. Podle záznamů z roku 1951 se mi podařilo kámen objevit a za vydatné pomoci Karla Průši a jeho kamarádů v létě důstojně usadit. Šot ze záchrany byl v celostátním vysílání České televize.

Dostali jste za první knihu několik ocenění. Udělalo vám to radost?

Určitě udělalo. Bylo to pěkné a důstojné ocenění naší mravenčí práce. A i setkání s lidmi, kteří dělají něco pro druhé, je úžasné a inspirující.

Plánujete po zaslouženém odpočinku pátrat dál?

Vydáním naší druhé knížky pátrání a vyhledávání památných kamenů nekončí. A chtěl bych poprosit všechny čtenáře, pokud víte o nějakém zajímavém kamenu na Třebíčsku, podejte mi prosím zprávu na mailovou adresu: emann@seznam.cz.