Dopisy, části vojenské uniformy a fotografie už nalezli, na objevení truhly s neznámým obsahem však stále čekají.

Bednu s neznámými předměty měl Kubiš zakopat nedaleko Dolních Vilémovic po výsadku do tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Poměrně rozsáhlou lokalitu, do které je zavedl jeden z pamětníků události, propátrala skupina nadšenců prozatím jen zčásti. „Nechci říct, že je to přímo legenda, máme ale hypotézu, která se předává z generace na generaci. My se ji snažíme potvrdit," řekla starostka obce Jitka Boučková.

Při jednom z prvních pátrání s pomocí dvou detektorů kovu nalezla skupina „pouze" revolver z meziválečných let. „Pomáhali nám vojáci z aktivních záloh z Jihlavy, bohužel jsme zatím nic zásadního nenašli. Lokalita je navíc v současné době zarostlá a těžko přístupná, takže další hledání bude moci pokračovat zřejmě až na podzim," poznamenala Boučková s tím, že obsah Kubišovy truhly je zahalen tajemstvím.
„Podle některých místních měl zájem něco ukrýt. Jistotou zůstává to, že Jan Kubiš v Dolních Vilémovicích po seskoku prokazatelně byl," dodala.

Šťastný nález

Přibližně sedmdesát let čekal na objevení další z pokladů, nalezl jej jeden z pracovníků třebíčské Stavební firmy Hádlík, která Kubišův rodný dům rekonstruovala. „Vedoucí mě vyzval, abych se podíval na jeden ze schodů. Prkno na něm bylo totiž zlomené a částečně propadlé dovnitř. Po odkrytí jsem uviděl nějaké předměty, na první pohled se ale nedaly identifikovat," vzpomenul na překvapivý a šťastný objev Pavel Kudláček z Trnavy.

„Ty věci nebyly v nějakém obalu, ale byly slepené k sobě. Vypadalo to podobně, jako když něco leží ladem sedmdesát let," podotkl s tím, že k detailnímu průzkumu předmětů se s kolegy neodhodlal. „Měli jsme určitý strach na cokoli sahat, abychom něco nepoškodili," dodal Kudláček.

Mezi objevenými předměty odhalili pracovníci Vojenského historického ústavu Kubišovo vysvědčení, korespondenci s blízkými nebo fotografie. Nejcennějším nálezem jsou však části vojenského stejnokroje, z nichž se zachovaly výložky, knoflíky nebo odznak jednoho ze členů výsadkové skupiny Anthropoid.

Kubiš se spolu s Jozefem Gabčíkem zapsal do historie 27. května 1942, kdy spáchal atentát na tehdejšího nejmocnějšího muže Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heyndricha. Jednalo se o největší protinacistický čin odboje v Evropě. Oba výsadkáři se posléze přes tři týdny skrývali v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, než byli zrazeni. Po těžkém boji zahynuli spolu s dalšími pěti parašutisty 18. června. Odvetou fašistů bylo také vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.

Po několikaleté rekonstrukci je již rodný dům opravený, veřejnosti se slavnostně otevřel v sobotu. „Zaměstnanci stavební firmy odvedli bravurní práci a myslím, že i oni, stejně jako my, mají z výsledku ohromnou radost," vyzdvihla Boučková.

Veřejnosti se dům otevřel v sobotu odpoledne a lidé tak mohli vůbec poprvé nahlédnout do kompletně zrekonstruovaného interiéru, který zdobí Kubišovy osobní věci i fotografie.

Slavnosti se účastnila Dagmar Raupachová, jejímž prastrýcem byl právě Jan Kubiš. „Jeho činu si velmi vážím, i když to stálo spoustu bolesti a spoustu životů. Je ale nutné dodat, že právě on zachránil čest našeho národa. A čest je tak vysoká veličina, že je nutné za ni někdy i draze zaplatit. Tvrdím to i přesto, že rodina mé maminky byla po atentátu vězněna v koncentračních táborech. Na čín Jana Kubiše jsem hrdá," řekla.

Pro obec však dokončenou rekonstrukcí starosti nekončí. Z celkových nákladů stále zbývá uhradit přibližně 900 tisíc korun. „Založili jsme proto nové sbírkové konto, na které mohou lidé přispívat. Budeme rádi za jakoukoli částku, každá cihla se počítá," podotkla starostka. Případní dárci mohou přispět na účet 107-5042250297/0100.

Jan Kubiš

Narodil se 24. června 1913 v Dolních Vilémovicích.

V roce 1939 odešel přes Polsko do Francie, kde se zapojil do bojů proti fašistickému Německu.

Skupinu Anthropoid měli původně tvořit Jozef Gabčík a Karel Svoboda. Druhého jmenovaného, který se zranil, nahradil právě Jan Kubiš.

27. května 1942 provedl atentát na Reinharda Heyndricha.