Obrovská díra ve vozovce hluboká několik metrů. A z celé oblasti zmizela voda. Lidé marně točí kohoutky, jsou zcela suché. Nejprve to řeší cisterny, nakonec si místní musejí nechat vybudovat přivaděč. Stojí to miliony.

Například takový scénář může nastat v místech, kde v budoucnu bude hlubinné úložiště jaderného odpadu. Na Vysočině jsou dvě takové lokality – Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku. Zákon, který se k jadernému úložišti připravoval, tyto situace řešil dost vágně. Říkal, že vláda může rozhodnout o dodatečných kompenzacích pro takto postižené obce. „To slovíčko ‚může‘ bylo špatně a je to jeden z důvodů, proč zákon do Sněmovny vracíme. V našem pozměňovacím návrhu slovo může jasně měníme na musí,“ vysvětlila senátorka za Třebíčsko Hana Žáková, která byla předkladatelkou pozměňovacího návrhu zákona o jaderném úložišti.

Senát před Vánocemi do návrhu prosadil řadu úprav. Podle Žákové je ta o mimořádných kompenzacích jednou z nejdůležitějších. „Dotčené obce dostávají kompenzace už nyní a v případě, že úložiště vznikne na jejich území, budou dostávat další. Ale toto jsou kompenzace mimořádné, se kterými se v zákonu dosud nepočítalo,“ doplnila Žáková.

Další důležitou změnou je to, že rozhodnutí o místě jaderného úložiště bude na poslancích i senátorech. Tuto skutečnost už návrh zákona obsahoval. „Pro mě z nepochopitelných důvodů to ale bylo v Poslanecké sněmovně odstraněno. Přitom nedůvěra v dotčených lokalitách je už natolik veliká, že to nechtějí místní nechat jen na vládě, ale na obou komorách parlamentu,“ dodala Žáková.

Ilustrační foto
Boj o úložiště v lokalitě Horka: obce neuspěly u Ústavního soudu

Poslanecká sněmovna má totiž ve většině případů „vládní barvy“. Senát se svým odlišným volebním obdobím a třetinovou obměnou senátorů každé dva roky však svým složením vládě odpovídat nemusí. „Proto chci, aby vládní rozhodnutí o úložišti posuzovala Sněmovna i Senát,“ dodala třebíčská senátorka.

Senát tyto i řadu dalších pozměňovacích návrhů schválil a Žáková je následně předloží poslancům. Ti se v těchto změnách budou mimo jiné třeba zabývat i případy, kdy se na území obce pohybovali geologové, dělali průzkumné vrty, aniž by se předem zeptali starosty a obyvatel. „Jde o šanci narovnat vztahy státu se samosprávami,“ poukázal na dosavadní vrchnostenský přístup státu směrem k obcím Zdeněk Dvořák, starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku, na jejímž území leží lokalita Hrádek.

Na jednání zástupců SÚRAO a ministerstva se starosty přišla i veřejnost. Účast lidí byla slušná navzdory konání akce v pondělí dopoledne.
V Dolní Cerekvi řešili jaderné úložiště. Lidé přišli, zapojit se ale nemohli

Sám ale dodal, že toto narovnání není právem veta – tedy možnost dotčené obce, aby stavbu zcela smetla ze stolu. „Podle našeho názoru respektováním názoru dotčených obcí při rozhodovacím procesu výběru lokality nedojde k zablokování stavby, jak je někdy mylně interpretováno. Ale postaví obce na partnerskou vyjednávací pozici se státem,“ uvedl k tomu Dvořák.

Z lokality Horka se ve věci angažuje například starosta Rudíkova Zdeněk Souček. „Osobně vidím jako největší výhru, že se senátoři nad tím problémem dokázali zamyslet a zjistili, jaké má nedokonalosti. Proto přišli s pozměňovacími návrhy,“ podotkl Souček.

Den proti úložišti jaderného odpadu v lokalitě Horka.
Na Třebíčsku chtěl stavět jaderné úložiště, místo toho je ve vazbě. Co bude dál?

Ten o situaci jednal nejen se Žákovou, ale třeba i Milošem Vystrčilem, který zastupuje jihlavský senátní obvod. „Vnímám to tak, že senátoři k nám jako obcím mají blíže než poslanci. A obě komory parlamentu jsou si rovny, takže je logické, aby o úložišti rozhodovali nejen poslanci, ale i senátoři. Teď nezbývá než čekat, co s těmi pozměňovacími návrhy udělá právě Sněmovna,“ prohlásil Souček.

Stenozáznam jednání

Videozáznam z jednání v Senátu