„Jaderná bezpečnost má vždy mezinárodní rozměr,“ říká předsedkyně SÚJB Dana Drábová.

Různé země ve světě, které využívají jádro jako zdroj energie, už hlásí, že jejich elektrárny prošly zátěžovými testy. Kdy se ke stejnému kroku chystá ČR?

U nás se na analýzách, které ve světle zatím nabytého poučení z fukušimské havárie znovu prověří bezpečnost našich jaderných elektráren, pracuje již zhruba od poloviny dubna. Tyto analýzy například hodnotí, jak jsou naše elektrárny připraveny odolat opravdu extrémním přírodním vlivům, jaké mají prostředky pro zvládnutí situace, kdy přijdou o proud a chlazení najednou, co všechno se dá ještě vymyslet a posílit, jak by reagovaly, kdyby přírodní katastrofou byla postižena nejen elektrárna, ale i okolí.

Zátěžový test je pojem, pod kterým si laik mnoho nepředstaví. Zkuste, prosím, popsat, jak test probíhá, jaká zařízení konkrétně procházejí zátěžovými zkouškami, jaká musí splnit kritéria? Je na to nějaká mezinárodní metodika?

Nejde o testy tak, jak je většinou chápeme, jaderná elektrárna je provozované zařízení, ne pokusný králík. To, že si Evropská komise tento výraz vypůjčila z finančního sektoru, není nejšťastnější. O to rychleji se to ujalo. Jedná se o nové analýzy jejichž obsah jsem se snažila přiblížit výše.

EDU pravidelně cvičí podle extrémně krizových scénářů. Dají se i tato cvičení připočíst k zátěžovým testům?

Otázky spojené s reakcí na mimořádné situace zcela jistě součástí analýz budou, tam se můžeme z Fukušimy do budoucna hodně poučit. A zkušenosti ze cvičení se budou hodit.

V médiích se objevila zmínka, že ČR si chce provést zátěžové testy ve vlastní režii. Nahrává to spekulacím, že naše jaderné elektrárny nejsou dost bezpečné vůči vnějšímu nebezpečí - náraz letadla a podobně. Zareagujte na to, prosím.

Povinností a odpovědností každého státu, na jehož území jsou provozovány jaderné elektrárny, je garantovat vysokou a stále se zlepšující úroveň jejich odolnosti a bezpečnosti. Jsou na to zavedené mechanismy, které odpovídají dobré mezinárodní praxi. Jedním je i mechanismus čerpání poučení z nehod a havárií, přehodnocování bezpečnosti a přijímání patřičných opatření. Nedá se tedy mluvit o vlastní režii, jaderná bezpečnost má vždy mezinárodní rozměr. Na druhou stranu: technický obsah navrhovaných „evropských“ zátěžových testů zatím nepřináší nic, co bychom nedělali i bez nich. Přínosem však může být větší otevřenost a důkladnější diskuse výsledků. Tím se sníží pravděpodobnost, že bychom něco přehlédli. Více hlav by mělo více vědět. Otázka teroristických hrozeb je složitější problém, na straně prevence se musí zapojit i jiné mechanismy než jen odolný projekt elektrárny.