„Pocit odpovědnosti svazoval ruce. Čerstvý palivový článek měl hodnotu kloubového autobusu Ikarus. Šéfové mimořádného kalibru stáli na reaktorovém sále a čekali, kdy už bude první kazeta zavezena,“ popsal okamžiky před spuštěním reaktoru pamětník Lubomír Pavel.

Ani samotná doprava jaderného paliva z tehdejšího Sovětského svazu do Dukovan se neobešla bez stresových okamžiků. Vagony s palivem zůstaly stát v ukrajinském Čopu. Východní dráha pro vagony neposlala lokomotivu. „Během několika hodin telefonování jsem se seznámil s mnoha náčelníky železnic, až jsem přemluvil železničáře v Košicích, aby vyslali pro vlak mašinu,“ zavzpomínal pro publikaci i historii elektrárny Lubomír Pavel.

V roce 1986 v Dukovanech zprovoznili druhý a třetí blok a v roce 1987 energetici dokončili poslední, čtvrtý blok. Životnost elektrárny měla být podle původního projektu 30 let. Energetická společnost ČEZ v minulých letech získala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolení k provozu Jaderné elektrárny Dukovany na dobu neurčitou.

„Elektrárna má na to aby, byla provozována ještě několik desítek let, pokud splní všechny bezpečnostní požadavky a provoz se bude vyplácet,“ řekl ředitel divize jaderné energetika Bohdan Zronek.

Za 35 let provozu vyrobily čtyři bloky dukovanské jaderné elektrárny  449TWh  elektrické energie, což by vystačilo na sedm let celkové spotřeby České republiky nebo na pokrytí spotřeby všech českých domácností na celých 35 let. 

Do obnovy a modernizace elektrárny ČEZ hodlá letos investovat dvě miliardy korun. Kvůli výměnám zařízení a prověrkám se prodlužují plánované odstávky jednotlivých bloků. Bývaly dvacetidenní, dnes trvají měsíc i déle.

„Elektrárna je v období vyzrálého člověka, který chodí častěji na preventivní kontroly, aby kontrola odhalila sešlapaný kyčelní kloub a další věci,“ vysvětlil ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský.

Stavba dukovanské elektrárny

Stavba elektrárny byla svého času vůbec nejrozsáhlejší akcí v zemi. V určitém období zde na malém prostoru pracovalo dvanáct tisíc lidí a výstavba trvala řadu let. Bylo nutné přemístit neuvěřitelné množství zeminy, dopravit na staveniště tisíce tun oceli, cementu, písku a technologií. Stavbě jaderné elektrárny musely ustoupit tři obce ve východním cípu třebíčského okresu, Skryje, Lipňany a Heřmanice.

Časová osa:

1970

■ Mezivládní dohoda ČSSR – SSSR o spolupráci při výstavbě jaderných elektráren

■ Vláda ČSSR přijala usnesení o výstavbě dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany

1979

■ Zahájení betonáže základové desky prvního reaktorového bloku

1982

■ Osazení tlakové nádoby reaktoru pro 1. blok

1984

■ Zahájení zavážení paliva do reaktoru 1. bloku (31. prosince)

1985

■ Dosažení minimálního kontrolovaného výkonu reaktoru prvního bloku dne 12. února ve 23:11 hodin

■ 26. března - dosažení 100% výkonu

■ 3. května - zahájení zkušebního provozu 1. bloku

■ 3. listopadu - ukončení zkušebního provozu a zahájení trvalého provozu 1. bloku

1986

■ 21. září - zahájení trvalého provozu 2. bloku

1987

■ 20. června - zahájení trvalého provozu 3. bloku

1988

■ 19. ledna - zahájení trvalého provozu 4. bloku