Italské otřesy půdy sledovali i v Dukovanech

„Pondělní zemětřesení v Itálii se řadí k těm velmi významným v Evropě. Epicentrum bylo vzdáleno 780 kilometrů od dukovanské elektrárny, otřes měl sílu 6,3 Richterovy stupnice. Zemětřesení v Itálii nemohlo jadernou elektrárnu nijak ohrozit, tak významné zařízení musí být postaveno tak, aby bez problémů odolalo mnohem bližším silným zemětřesením,“ informovala seismoložka Jana Pazdírková z Ústavu fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Podle jejích slov je z historických pramenů známo, že podobně silné zemětřesení, jako to v Itálii, bylo v roce 1590 poblíž města Neulengbach v Rakousku. Jeho epicentrum bylo přibližně 100 kilometrů od EDU.

Informace o výskytu silných zemětřesení v širokém okolí Dukovan byly vyhodnoceny a zohledněny již v době projektové přípravy atomového kolosu.

„To mohu samozřejmě potvrdit. Je jen několik lokalit v Česku, které mají natolik dobré parametry, co se seismické aktivity, či spíše pasivity týče, že snesou stavbu jaderného zařízení,“ zdůraznil mluvčí EDU Petr Spilka.

Pro zajímavost – Jihlavu zasáhlo silné zemětřesení v srpnu 1328, kdy byly silně poškozeny jihlavské doly. Zatím není jasné, kde mělo toto zemětřesení ohnisko, protože kromě Jihlavy byla postižena část dnešního Polska, Maďarska, Slovenska a Morava včetně Olomouce, Brna a Žďáru nad Sázavou. „Z tohoto výčtu lze usuzovat nejspíš na Pováží, pokud ovšem uvedené lokality byly postiženy stejně a nejednalo se o víc různých otřesů. Čím starší událost, tím hůře se hledají jakékoliv historické prameny, které by pomohly při lokalizaci a určení síly živelné katastrofy,“ upřesnila seismoložka Pazdírková. A dodala, že „jihlavské“ zemětřesení patří v tomto směru k těm záhadnějším a málo probádaným.

Seismologická stanice KRUC u Moravského Krumlova je velmi citlivá. Dokáže registrovat silnější otřesy půdy z celého světa. Italské zemětřesení je ze záznamu jasně patrné. Přírodních jevů obdobné síly bývá v Evropě několik do roka, většinou v Řecku, na Azorských ostrovech, na Islandu nebo na Špicberkách. „To, jestli způsobí takovou katastrofu, záleží především na hloubce. To pondělní bylo velmi mělké. V Itálii sehrála svou roli též hustota osídlení a kvalita staveb,“ doplnila brněnská seismoložka.

Ve střední Evropě jsou tektonické posuny – pokud k nim vůbec dochází – malé a skutečně katastrofická zemětřesení se zde vyskytují jen výjimečně.

K nejničivějšímu zemětřesení na území bývalého Československa došlo 28. června 1763 v Komárně. Zahynulo při něm 63 lidí, dalších 102 bylo zraněno. Bylo vážně poničeno sedm kostelů a 273 dalších budov, zřítilo se několik věží, například věž radnice. Odhaduje se, že otřesy dosáhly šestého až sedmého stupně Richterovy škály. Česká republika vykazuje relativně slabou seismickou aktivitu. Území České republiky ovlivňuje také indukovaná seismicita, jde o seismické jevy vyvolávané lidskou činností. K nim patří především důlní otřesy, vázané na oblasti s intenzívní nerostnou těžbou – Ostravsko, Kladensko, podkrušnohorská pá­nev.

Území s nejvýraznější vlastní seismickou aktivitou je Kraslicko (západní Čechy). Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnů, takzvané zemětřesné roje. Jedná se o nejzápadnější část území České republiky mezi jižním výběžkem Krušných hor a Smrčinami. Druhá oblast v České republice, kde je třeba počítat s možností zemětřesení, je hronovsko-poříčský zlom v severovýchodních Čechách, ohniska leží v údolí horní Úpy. Slabší otřesy se v této ohniskové zóně objevují v rozmezí několika let, k silnějšímu otřesu došlo naposledy v roce1901.

Doposud nejintenzivnější instrumentálně zaznamenané západočeské zemětřesné roje se vyskytly v roce 1908, kdy nejsilnější otřes dosáhl pátý stupeň Richterovy škály. Na přelomu let 1985 a 1986 přišel silný otřes o síle 4.6 Richterovy stupnice. Oba zemětřesné roje způsobily škody na budovách a vyvolaly paniku mezi obyvatelstvem.

Přečtěte si také: Zemětřesení v Itálii má dvě oběti z Pardubic