Proč jste vlastně jel do Irska vy?


Já tam jel hlavně kvůli penězům, nutně jsem je tenkrát potřeboval.


Jak dlouho jste tam zůstal?


Bez dvou měsíců sedm let.


To je celkem dost dlouhá doba. To se vám tam tak líbilo?


První, co mě na Irsku zaujalo, byla příroda, ta je tam opravdu nádherná. A taky se tam dá dost vydělat a taky všechno utratit.


A co počasí, přece jenom je to ostrovní stát, nedělalo vám problémy?


To už bylo horší. V zimě žádná zima, ne jako u nás a v létě obdobně, prostě ani tak, ani onak.


Proč jste tam zůstal tak dlouho?


Prostě se mi tam líbilo. Je tam o dost jiná mentalita než tady. Téměř tam neexistuje byrokracie, a pokud člověk není doslova levej, má šanci se dobře uplatnit a slušně si vydělat.


Čím jste se živil po příjezdu?


Do Irska jsem dorazil v době, kdy Česká republika nebyla členem Evropské unie. Začínal jsem na stavbě jako obyčejný dělník. No, vlastně dělník měl větší plat než já. Když jsem se ptal, proč nemám stejné peníze jako ostatní, řekli mi, ať se podívám na barvu svého pasu. Byl jsem zkrátka v postavení, kdy jsem byl brán za tak trochu méněcenného.


To vás ale neodradilo. Vystudoval jste strojní průmyslovku, to není zrovna lehký obor. Našel jste uplatnění jako strojař nebo alespoň v příbuzných oborech?


Zaměstnání jsem vystřídal víc, během prvních dvou let jich bylo dvanáct. Abych tam ze začátku nemusel pracovat na černo, musel jsem si vyřídit studijní vízum. Poté se mi podařilo najít stabilní práci v automobilovém průmyslu, kde jsem se postupem času dostal na post lean coordinatora, kde jsem byl zodpovědný za zlepšování procesů a snižování nákladů.


Vy jste jazyk neovládal, když jste tam jel?


Ne.


Vycestoval jste do Irska na vlastní pěst nebo s nějakou pracovní agenturou?


Na vlastní pěst.


To muselo být docela těžké ne?


Na stavbě jsem něco pochytil. A dost mi pomohla škola. Nic jiného vám nezbude, pokud tam chcete vydržet.


Zlepšilo to pak vaše vyhlídky na lepší práci?


To ani ne. Důkazem toho, že jste vlastně brán jako „člověk“, je účet v bance. Stačí výpis z konta a máte v podstatě všude otevřené dveře. Jenže získat ho není jednoduché. Chcete vízum, musíte mít účet v bance. Chcete účet v bance, musíte mít vízum. Je to tak trochu začarovaný kruh. Požádal jsem jednoho Ira ze stavby, aby mi v bance na mé jméno otevřel účet. Vše se jako mávnutím kouzelného proutku vyřešilo.


Jací jsou Irové?


Celkem to jsou lidé jako my. O Češích se tvrdí, že když jich přijde dvanáct do hospody, sednou si každý k jednomu stolu. To o Irech neplatí. Rádi se sdružují a chodí do hospody. Hlavně ve čtvrtek jsou plné. Jen na ně není vůbec žádný spoleh. V hospodě naslibují hory doly, ale skutek utek. Rozhodně jsou pravým opakem Němců.


Je nějaká práce v Irsku, která je brána jako velice prestižní?


Určitě. Práce, která je v Irsku nejprestižnější a hodně ceněná, je zaměstnanec banky. Pokud je někdo zaměstnancem banky, má slušný příjem, jistotu a pokud neudělá nějakou velkou botu, má do důchodu vystaráno, je prostě za vodou.


Je něco, co vás překvapilo mile i nemile?


Mile mě překvapilo, že kdybych pracoval v tom oboru, co doposud, slušně bych se uživil a mohl bych si odjet třeba čtyřikrát ročně někam na dovolenou. To by nebyl žádný problém. Co mně opravdu vyrazilo dech, byla nespolehlivost Irů.


Vrátil jste se do České republiky natrvalo, nebo máte v plánu cestovat zpět, nebo někam jinam?


Jsem doma pár dnů a už jsem celý nesvůj. V nejbližší době mám v plánu odjet do Indie. Jako kluk jsem se na jednom z táborů setkal s jógou. Chtěl bych se jí v budoucnu věnovat profesionálně. Tady v republice je dost lidí, kteří ji vyučují a po absolvování nějakého kurzu mohu získat i certifikát pro její výuku. Jenže háček je v tom, že platí pouze tady. S přítelkyní jsme si zaplatili kurz jógy v mezinárodně uznávaném středisku v Indii, kde po jeho absolvování získáme podobný certifikát jako tady. Jediný rozdíl mezi nimi je v tom, že ten z Indie platí ve zbytku světa.


Jaké je irské pivo?


Celkem dobré. Mají jich nepřeberné množství a dá se tam koupit i české pivo. Znají Staropramen i Budvar, na plzeňskou dvanáctku ještě nepřišli.


Doporučil byste něco těm, kteří se rozhodnou hledat si práci v zahraničí? Čeho se vyvarovat nebo naopak co dělat, když se dostanou do úzkých?


Můžu mluvit jen za Irsko. Když tam půjde někdo pracovat bez nějakých výraznějších pracovních zkušeností, je dobré začít tím, že si připraví životopisy. Ze začátku tak dvě sta a od rána do večera je roznášet po všech potencionálních zaměstnavatelích. Největší šanci má člověk v hospodách, restauracích a hotelích, také je dobře přijet v polovině dubna, rozhodně ne dříve. Je dobré číst místní noviny a dělat si známé. V problémech je dobré se obrátit na kancelář pro informace obyvatelstvu, kde rádi pomůžou i v jiných jazycích než v angličtině.


Teď jedete asi na půl roku do Indie. Až se vrátíte, pojedete do Irska, nebo zůstanete tady v Česku?


Rozhodně zůstanu na kontinentu.