Platby za blízkost elektrárny, za hazard i pronájmy patří mezi stabilní položky, se kterými vsi můžou počítat pro budoucí rozvoj. Kůrovcová kalamita je však poněkud sporná. Zisky v kontextu s cenou dřeva na trhu, konečnými výdaji na těžbu a novou sadbu zas tak závratný přínos pro obce nejsou.

Samostatnou kapitolou jsou pak jednorázové tučné dotace. První příčku díky tomu obsadil Radostín nad Oslavou ze Žďárska. V kolonce příjmy má vysokou částku 44,66 milionů korun.

„Je to zcela výjimečný rok, kdy jsme se dostali na špici, protože děláme nástavbu na škole a jsme příjemcem vysoké dotace. Jinak obvykle hospodaříme jako ostatní obce naší velikosti, s rozpočtem okolo 16 až 17 milionů korun,“ uvedl radostínský starosta Antonín Váša.

Na druhé pozici je Rančířov u Jihlavy s příjmy 31,61 milionu korun. „Dost peněz máme z herny, kterou si u nás otevřela jedna firma asi před pěti lety, kdy hazard vytlačila Jihlava. A dále pronajímáme objekty bývalých vojenských kasáren. Zároveň jsme kvůli kůrovcové kalamitě už odtěžili 16 tisíc kubíků kůrovcového dřeva. Když ale do toho započítám náklady, myslím, že na tom s kůrovcem budeme šul nul,“ odtušil tamní starosta Jaroslav Pech.

„Získané peníze zčásti ukládáme na termínovaný vklad, protože do budoucna bude potřeba například rekonstruovat právě vojenský areál. Vojáci nám ho předali vybydlený, vidíme, že střechy nejsou v dobrém stavu. V současnosti asfaltujeme komunikace v obci, chystáme se stavět přechod pro chodce přes frekventovanou silnici I/38, která Rančířovem prochází,“ vyjmenoval priority Pech.

Stabilně velmi bohatou vesnicí jsou už roky Dukovany. Loni si do příjmů připsaly 29,17 milionů korun.

Obec dává jméno jaderné elektrárně, která stojí částečně v katastru vsi. Díky tomu mají Dukovany abnormální příjmy z daně z nemovitosti a z dohody o takzvaném pětikilometrovém pásmu ochrany. Za to ČEZ připlácí obcím další miliony ročně. Příjmy jsou pravidelné a obec s nimi může počítat i do budoucna. Podtrženo, sečteno – Dukovanští si můžou dovolit vlastní výtopnu na biomasu, která spolu s rozvody po vsi vychází na víc jak 100 milionů korun. „Zrekonstruovali jsme sídliště ze 70. let, stavíme sportovní halu, v první etapě už je hotová, je v ní squash, fitness, bufet a šatny, další dvě etapy se chystají. Zasíťujeme 19 parcel,“ vyjmenoval nejbližší plány tamní starosta Miroslav Křišťál.

V tabulce aktuálně vysokopříjmových obcí Vysočiny možná překvapivě figurují na páté příčce Senožaty z Pelhřimovska se sumou 24,82 milionu korun. Vysvětlení je prosté. „Máme tak obrovskou těžbu kůrovcového dříví, že se nám to výrazně promítlo do příjmů vzhledem k tomu, že obec vlastní 176 hektarů lesů. Těžíme v nich šestnáctinásobek toho, co jindy. Jakmile se dotěží, vrátíme se na standardní příjmy,“ vysvětlil senožatský starosta Zdeněk Vaněk.

A která vesnice do tisíce obyvatel je v Kraji Vysočina nejzadluženější? Podle ministerstva financí je to v současnosti Příseka na Světelsku. Má 407 obyvatel a dluhy ve výši 26,3 milionu korun.

Celkové aktuální nejvyšší příjmy obcí do 1000 obyvatel, Kraj Vysočina
Radostín nad Oslavou, 933 obyv., příjmy 44,66 mil. Kč
Rančířov, 430 obyv., příjmy 31,61 mil. Kč
Dukovany, 895 obyv., příjmy 29,17 mil. Kč
Kožlí, 801 obyv., příjmy 26,44 mil. Kč
Senožaty, 758 obyv., příjmy 24,82 mil. Kč
Zdroj: MF

„Před nedávnem jsme pořádně zainvestovali do infrastruktury obce. Máme pět úvěrů, ale taky komplet vodovod, kanalizaci, zasíťované parcely, další chystáme. Máme příliv mladých, lidi se sem tlačí z kilometr vzdálené Světlé, což byl záměr,“ vysvětlil tamní starosta Jaroslav Štefáček.

Některé úvěry budou splácet deset let, jiné dvacet. „Splácíme je v pohodě. Když jsme si je brali, banky nás důkladně prolustrovaly. Kdybychom nesplnili podmínky, nedaly by nám nic. Někteří starostové se úvěrů bojí, bez nich se ale nic neudělá, pokud nemáte jiný krásný příjem do rozpočtu. Takhle jsme zajistili budoucnost obce. Dělám starostu 30 let, věděl jsem, do čeho jdeme,“ zdůraznil.

Jak říká mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch, dluh obce sám o sobě nelze hodnotit negativně. „Bez půjčky nebo úvěru řada vesnic nemůže financovat svůj rozvoj. Záleží proto na tom, na co si obce půjčují, zda výše půjčky umožní bezproblémové splácení a jak dobře je projekt připraven,“ dodal.