„Část mojí rodiny má v Třebíči kořeny a hrob našeho předka z 18. století na židovském hřbitově je u nás opředen tradicí, že když se u náhrobní desky člen rodiny pomodlí, stanou se dobré věci,“ svěřil se Daniel Meron. Jeho rodina dnes žije v Austrálii. Příběh, opředený posvátnou úctou, se vztahuje k roku 1939. Tehdy se u hrobu předka modlil rabín za spásu svého života. Žil v Rakousku a bál se. Utéct nebylo kam.

„Podařilo se mu s velikými obtížemi dostat do Třebíče. Začal se modlit ke hrobu svého pradědy a potom se něco stalo. Hned, jak se vrátil do Rakouska, britská vláda vyhlásila, že dává 500 víz židovským rabínům, aby mohli odejít za hranice,“ popisuje Daniel Meron.

Třebíčský židovský hřbitov je jednou z nejvýznamnějších a nejzachovalejších památek svého druhu na Moravě. Svojí rozlohou 11 772 metrů čtverečních se řadí k největším židovským pohřebištím v zemi. Na hřbitově se nachází 11 tisíc hrobů a téměř tři tisíce náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1631. Svůj poslední odpočinek zde nalezla řada předních představitelů třebíčské Židovské obce v čele s učenými rabíny.