Další zajímavosti? Například samotný název přehrady. Dalešická se jmenuje podle původních plánů, které počítaly s hrází přibližně o tři kilometry výše proti proudu, u dnešního dalešického přístaviště. Hráz nakonec vyrostla níže, mezi Slavěticemi a Kramolínem.


„Původní plány počítaly s klenbovou přehradou. Geologické průzkumy ale ukázaly, že by to bylo nerealizovatelné,“ řekl vedoucí provozu přehradní vodní elektrárny Josef Blaha.


Pod hladinou mělo zmizet i údolí nedaleké řeky Oslavy. Hráz měla stát pod Sedlecem, kde se obě řeky přibližují. Voda z řeky Oslavy by se odsud odváděla do řeky Jihlavy, kde měla pomáhat zvyšovat vydatnost toku. Z plánů ale nakonec sešlo. „Podle mého názoru je Oslava ještě méně vodnatější. V létě, kdy by bylo potřeba Jihlavu dotovat, teče v Oslavě také málo vody,“ řekl Blaha.


Studie se znovu vytáhla na světlo v souvislosti s úvahami na rozšířeních výrobního bloku v dukovanské jaderné elektrárně. Ta vodu z přehrady potřebuje k chlazení. V dohledné době se ale s výstavbou další přehrady nepočítá. „V horizontu 15 let to v záměrech ČEZu není,“ potvrdil ředitel vodních elektráren Čezu Zdeněk Saturka.


Ceněná rezerva


Přehradní vodní elektrárna Dalešice je stejně stará, jako přehrada sama. Proud do sítě dodává od roku 1978. Odborníci si ji cení zejména jako rychle startující rezervu energetické sítě. Po dvaceti letech provozu ale byla opotřebovaná a potřebovala opravu. „Stroje měly naběháno asi tolik, jako automobil po ujetí 500 tisíc kilometrů,“ popsal Blaha.


Výměna zkušeností


A právě generální oprava, která probíhala v minulých letech, se stala jedním z důvodu mezinárodní konference specialistů na vodní energetiku, která včera začala v Hrotovicích.


„S generální opravou se zaměstnanci za jedno profesní období setkají jednou, maximálně dvakrát. Proto takovéto konference mají velký význam. Výměna zkušeností pomůže i ostatním provozovatelům,“ podotkl Saturka.


„Každá vodní elektrárna je technický unikát. Je vždy naprojektovaná na daný profil řek, výškový spád, množství vody, která proteče. Ve světě nenajdete dvě shodné vodní elektrárny, což neplatí pro jaderné ani pro tepelné. Proto tak velký význam z výměny zkušeností,“ dodal Saturka.


ČEZ v České republice provozuje 14 vodních eletráren. Na jejich obsluhu potřebuje 200 zaměstanců. Dalešickou vodní elektrárnu obsluhují ve směném provozu pouze dva lidé. Pro srovnání: dukovanská jaderná elektrárna má kolem 1200 zaměstnanců. „U nás to není zaměstnání, ale povolání. Předává se z generace na generaci. Je to mnohdy znát i na zápalu a nadšení pro práci,“ dodal Saturka.