Zmíněných májovek roste prý letos více než kdy jindy. Může prý za to uplakané počasí. „Májovek je letos poměrně velký výskyt. Je to tím častým deštěm, protože májovky dost trpí na suché podnebí. Když málo pršelo, vůbec se neobjevily. Letos je jich hodně, už mi jejich nálezy hlásí lidé z Nového Města na Moravě i z Bohdalce“ potvrdil novoměstský mykolog Oldřich Pojezný.

Podle něj jsou májovky výborné ve smaženici s vajíčky nebo se smetanovou omáčkou s koprem. „My z nich zase děláme karbanátky. Podusíme je na cibulce, přidáme vajíčko, sůl, česnek, pepř a majoránku a zahustíme strouhankou. Osmažíme na oleji a podáváme s bramborovou kaší,“ přidala svůj recept Jana Zlatníková ze Žďáru nad Sázavou.

Dalšími jedlými houbami, které se už v přírodě objevily, jsou závojenky podtrnky. „Lidé si závojenky podtrnky často pletou s májovkami. Myslí si, že sbírají májovky, a je to vlastně úplně jiná houba,“ připomenul častý omyl novoměstský mykolog.

Záměna těchto dvou hub by nebyla na závadu, neboť obě jsou jedlé. I v tomto případě se ovšem objevuje jedno ale. „Závojenky podtrnky jsou podobné závojenkám olovovým, které jsou jedovaté. Málokdo je rozpozná. Závojenky olovová ale roste později, takže v červnu a v červenci už by lidé, kteří si nejsou jisti, že májovky a podtrnky dokonale znají, neměli tyto houby sbírat,“ varoval Oldřich Pojezný.

V tomto období se houbaři ohlížejí také po výrazně zbarveném sírovci žlutooranžovém. Jeho mladé plodnice obalené v trojobalu a osmažené chutnají podobně jako kuřecí řízek. Sírovce patří mezi dřevokazné houby a tyto druhy mají podle odborníků většinou léčivé účinky. „Asi osmdesát procent hub, které rostou na dřevě, je léčivých,“ prohlásil Oldřich Pojezný.

Konkrétně sírovec žlutooranžový je považován za houbu s antivirotickými, antibakteriálními, antioxidačními a imunostimulačními účinky. A blahodárné účinky na lidské organismus jsou připisovány také májovkám. „Jsou příznivé pro diabetiky,“ vysvětlil Oldřich Pojezný.