„Zdánlivě jde o téma prozaičtější než je například etická výchova, ale jeho souvislost s životní úrovní a prosperitou společnosti je zřejmá. A domnívám se, že hospodářská krize a její příčiny ještě více akcentovaly význam finanční gramotnosti pro všechny dnešní děti,“ vysvětlila ministryně školství Miroslava Kopicová.


Vysokou zadluženost našich domácností dokazují nejrůznější průzkumy ministerstva financí i Světové banky a zároveň poukazují na potřebu zvýšit úroveň finančního vzdělávání.


Rizikem jsou hlavně čerství absolventi


„Jakákoli informovanost v tomto ohledu je určitě přínosná,“ souhlasí Eva Krčková z Občanské poradny v Třebíči, která pomáhá lidem s dluhovou problematikou. Ale zároveň dodává: „Je to však pochopitelně jen část cesty. Komunikovat o tom musí i s rodiči. Jejich příklad by měl být tím dalším, co jim pomůže se v tomto tématu zorientovat.“


Mezi nejrizikovější skupiny, které nejčastěji upadají do dluhových pastí, patří mladí lidé, kteří právě dokončí střední školu.


„Nemají ještě stálou práci, ale už chtějí mít nějaký svůj vyšší standard, což vede k tomu, že si berou vysoké půjčky a dostávají se následně do problému s jejich splácením,“ upozornila Krčková.


Praktický přínos pro své děti v tom vidí i čtyřicetiletá maminka dvou školáků z Třebíče Jana Nováková: „Myslím si, že je to pro ně důležitější a lépe je to vybaví do života než předměty jako jsou pěstitelské práce nebo pracovní činnost.“ A uvádí i příklad, který se přímo jí stal: „Když bylo synovi dvanáct let, dostal od banky, u které měl vkladní knížku, dopis s nabídkou, jestli si nechce založit účet s kreditní kartou. Nedokázali jsme mu vysvětlit, že peníze, které by musel za vedení účtu každý rok platit, by byly větší, než jaké by si tam sám ukládal.“


Nový předmět není nutný


Není však nutné, aby školy hned vytvářely kvůli tomuto novému tématu nové předměty. „Žádoucí jsou naopak formy jako exkurze, besedy, semináře, projekty,“ dodává ředitelka Výzkumného ústavu pedagogického Stanislava Krčková.


Touto cestou jdou i na ZŠ T. G. Masaryka v Moravských Budějovicích, kde téma finanční gramotnosti žáků zařadili do jednoho ze svých projektových dnů.


„Chceme žákům 9. ročníků poskytnout základní orientaci ve světě financí, motivovat je ke kladení existenčních otázek i k hledání možných řešení. Žáci se zaměří na zvažování důsledků svých rozhodnutí, využívání úvěrů, orientaci na trhu financí a služeb,“ popsala cíle výuky učitelka školy Ludmila Karpíšková.


Vyučující zastávají u projektu pouze role poradců, konzultantů a pozorovatelů.


„Projektový den je postaven na aktivní práci žáků, hledání společných odpovědí a souvislostí. Klademe důraz na aktivní učení, procesy hledání, objevování, konstruování poznatků na základě vlastních činností a zkušeností. Aktivní metody výuky slouží jako prostředek pro vytváření příslušných kompetencí a výstupů,“ přiblížila způsob výuky Karpíšková.


Pomoci proniknout do problematiky financí mohou žákům i odborníci přímo z oboru.


„Nově jsme začali spolupracovat s pracovníky České spořitelny,“ dodala Ludmila Karpíšková.