Tak či onak, fenomén ve městě zůstává a nic nenasvědčuje, že by se měl rušit. Změny však přece jen v těchto dnech přicházejí. Dosud se hlásilo každý všední den od půl páté odpoledne. „Snažíme se hlášení rozhlasu zredukovat na pondělí, středu a pátek. Protože se informace dost opakují, někomu se můžou slévat v nepřehledný celek. Osobně si myslím, že každý den nutné není,“ říká Kateřina Roušová, která má v městském kulturním středisku na starosti sestavování textu.

Nejprve zní asi 25 sekund melodie, následuje uvítání, samotné sdělení informací a rozloučení. A zatímco někde mají třeba ohranou desku Moravanky, kterou pouštějí desítky let stále dokola, v Náměšti se hudební složka proměňuje každou chvíli. Neustálila se žádná melodie.

„Před časem se dohodlo, že se bude dávat nejnovější písnička z rádií, něco, co zaujme. Ale byla kritika, že se melodie usekne, pak nenaváže. Dále byly připomínky, že by na konci nemusela být melodie vůbec. Ve finále jsme se rozhodli, že budeme dávat znělku jen na začátek. A pouze instrumentálku, nezpívanou skladbu,“ přiblížila Roušová.

Před dvěma týdny zazněla v instrumentální úpravě píseň Báry Basikové, nyní Antonio Vivaldi a bude následovat zase něco nového. „Měli jsme soutěž, kdo pozná melodii. Snažíme se hlášení zatraktivnit a zpříjemnit. Soutěžilo se o lístky na kulturní akci ve městě,“ řekla. Za hudbu, u které je to povinné, Náměšť podle jejích slov samozřejmě odvádí poplatky Ochrannému svazu autorskému.

„Nosné je ale přece jen sdělení informací,“ upozorňuje jedním dechem. V tomto týdnu jsou lidé informováni o odečtu elektroměrů, uvedení dvou her Václava Havla, sběru starého papíru či sháňce místní firmy po paní na výdej obědů a úklid.

Text hlášení je pak umístěn na webové stránky kulturního střediska a na přání ho odtud posílají e-mailem. Protože někteří lidé chtějí vědět, co se děje, ale rozhlas neslyší. Rozhlas vysílá v Náměšti a v integrovaných obcích Jedov, Otradice a Zňátky.

Náměšťský místostarosta Jan Kotačka má amplion přímo u domu, kde bydlí, proto je vůči tomuto elementu dost vnímavý. „Za mě hlášení městského rozhlasu ano, ovšem v omezené míře, stačí třikrát týdně a podat informace stručně, ne aby člověk poslouchal dvacet minut. Dřív se dokonce hlásilo dvakrát denně, to už bylo na samé hranici snesitelnosti,“ vzpomíná. „Ale respektuji, že jsou lidé, zejména starší, kteří nekomunikují na sociálních sítích. Řadu pro ně důležitých věcí se dozvědí až z hlášení. Proto je důležité ho zachovat.“

Jako příklad zestručnění uvádí kotlíkové dotace. „Není potřeba slyšet všechny podmínky, za kterých lze získat peníze. Stačí sdělit zdroj, kde posluchači najdou kompletní informace.,“ zdůrazňuje. Současná znělka mu nevadí: „Bývalo podstatně hůř. Před pěti lety jsme měli zpívané znělky, to jsem vůbec nerozcházel, byť byl interpretem můj kamarád.“