VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historie leží na dně přehrady. Archeologové bádají pod elektrárnou

Mohelno - Skupina archeologů bádá na dně mohelenské přehrady. Vodohospodáři jim na tři dny snížili hladinu vody a uvolnili lokalitu Plevovce u Mohelna. Právě tam měli před 15 tisíci lety sídlit lidé a zanechat po sobě důkazy své zručnosti a života.

13.9.2013
SDÍLEJ:

Na dně částečně vypuštěné mohelenské přehrady v těchto dnech bádá desetičlenná skupina brněnských archeologů a studentů tohoto vědního oboru.Foto: Deník/ Kamil Černý

Mezi nálezy nechybí zbytky sobích zubů nebo kamenné a křišťálové nástroje. Archeology k nim před deseti lety přivedl hajný.

Pátrání po způsobu života našich předků pokračuje od včerejška na dně přehrady pod přečerpávací elektrárnou u Mohelna. Lokalita Plevovce je z velké části a po většinu roku pod vodou. Archeologům se znovu po dvou měsících uvolnila v těchto dnech.

„Původně jsme měli začít s průzkumem už ve středu, bohužel ale v síti chyběla elektřina, a tak elektrárna musela vyrábět o den déle, než jsme původně plánovali," řekl vedoucí archeologického týmu Petr Škrdla z brněnské pobočky Akademie věd České republiky.

Škrdla na místě bádal také před dvěma měsíci. S kolegy objevil předměty, které dokazují stálé, tedy ne pouze přechodné osídlení lokality. Stáří osady, která mohla čítat i několik desítek lidí, odhaduje na 15 až 19 tisíc let.

„Uhlíkové vzorky, které jsme odeslali do laboratoře, nám přesnější dataci odhalí během několika měsíců. Podle srovnání s předměty, které byly objeveny v Brně v ulici Vídeňská, však můžeme usuzovat, že naše odhady jsou správné. Vzorky odsud s těmi nalezenými v Brně jsou si totiž hodně podobné," podotkl Petr Škrdla.

Jde o jednu z mála lokalit, kde se na východním území Česka našly sobí zuby nebo pazourky. „Hovoříme o období závěru doby ledové, o kterém víme jen opravdu málo. Tento průzkum nás může posunout o poznání dál," vylíčil vedoucí týmu archeologů.

Lokalitu Plevovce zaplavila v sedmdesátých letech voda řeky Jihlavy, z údolí tak vznikla přehrada, která je součástí vodního a jaderného komplexu, a ČEZ, její provozovatel a zároveň majitel pozemků záchranný průzkum nyní umožnil.

„Podle zákona ho musíme také zafinancovat," upřesnila Jana Štefánková z oddělení komunikace Jaderné elektrárny Dukovany. „Po současném průzkumu, který končí v sobotu, budeme mít více informací a s archeology zůstaneme nadále ve spojení," doplnila.

Badatele však nezaujaly jen opracované pazourky z křišťálu, pozůstatky sobích zubů nebo kostí jiných zvířat, upoutaly je také kameny, které tvoří promyšlenou soustavu.

„Podle toho, co už známe, tak mohou vymezovat obydlí nebo třeba kamennou dlažbu. Mohla to být i sauna, to už jsou ale spíš domněnky," řekl Petr Škrdla.

Čas však rozsáhlému průzkumu nepřeje. Původní plány tak musel archeologický tým pozměnit.

„Několik sond, které jsme chtěli udělat blíž lesu, dělat nebudeme. Soustředíme se pouze na kamenné struktury. Právě pod nimi jsme při minulých průzkumech nalezli nejzajímavější předměty," připomněl Škrdla.

Poznání historie ztěžuje vítr i voda

Cenné artefakty navíc ohrožuje voda a paradoxně také vzduch. „Vše si dokumentujeme fotoaparátem a v období mezi průzkumy se nám kameny splavují jinam. A také na ně samozřejmě působí eroze," vysvětlil hlavní archeolog.

K ruce mu jsou dobrovolníci a studenti archeologie z brněnské Masarykovy univerzity.

„Průzkumné území o velikosti deset na deset metrů jsme si rozdělili na čtverce o rozměrech půl a půl metru. V každém jdeme postupně do hloubky, odebíráme půdu, která tady byla ještě před vznikem přehrady do kbelíků a kolegové z ní potom vyplavují drobné nálezy," vysvětlil Ondřej Mikláš ze slovenské Nitry.

„Od rána jsme našli jen drobné střípky, které jsou staré jen několik staletí. Pro archeology zatím tedy nic moc," dodal student Mikláš.

Do Plevovců nasměroval archeology před přibližně deseti lety hajný z Mohelna. Zavítal tehdy přímo do pracovny Petra Škrdly.

„Řekl mi, že tam úplně běžně nachází pazourky. Nějaký čas nám ale trvalo, než jsme místo vůbec našli, protože nám je popsal dost zběžně," zavzpomínal.

Archeologické bádání pokračuje dnes a zítra. „Musíme sebou hodit a pracovat na těch nejvýznamnějších věcech, tedy na kamenné struktuře, která je vidět, protože příště už tady být nemusí. Podobnou příležitost totiž nebudeme mít dřív než příští léto," upozornil Škrdla.

Autor: Kamil Černý

13.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nové elektronické označníky na zastávkách na Komenského náměstí.
5

VIDEO: Nové označníky ukazují skutečný příjezd autobusů

Vánoční trhy na Staroměstském náměstí v Praze.
16

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

AKTUALIZOVÁNO

V Jihlavě měl vraždit bývalý partner oběti. Zřejmě je také po smrti

Jihlava - Celá Jihlava je na nohách. Všechny zajímá páteční vražda jednasedmdesátileté ženy, ke které došlo na Bedřichově. Podle informací policie by mohl být vrahem ze Slavíčkovy ulice bývalý partner oběti. Ten už je zřejmě také po smrti. Policisté se obracejí na veřejnost, o spolupráci prosí i svědky tragické události a taxikáře.

Paní Jarmile se splnilo vánoční přání. Setkala se s papežem Františkem

Třebíč - Paní Jarmila Vrzáčková z třebíčského domova pro seniory dostala ten nejkrásnější vánoční dárek. Setkala se s papežem Františkem. Svatý otec ji při generální audienci v aule Pavla VI. ve Vatikánu dokonce objal, požehnal jí a daroval jí růženec.

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

Město ustoupilo, na platy řidičů peníze dá

Třebíč – Zdá se, že hrozící stávka řidičů městské autobusové dopravy v Třebíči (MAD) je zažehnána. Vedení města totiž ustoupilo tlaku šoférů i jejich zaměstnavatele, koncernu Icom transport, a uvolní částku 200 tisíc euro na dorovnání mezd.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT