Už na první pohled je však jasné, kdo je outsiderem a bude hrát poslední housle.

Je to životní prostředí. Věc zřejmě nepotřebná, na kterou bude vynaloženo něco pod pět a půl milionu. V éře, kdy je environmentální politika v přímém souboji s ekonomikou a světovým tématem číslo jedna je právě problematika životního prostředí – od Kjótského protokolu po globální změny klimatu – by se mohlo i na Vysočině toto téma začít řešit.

Zatím Vysočina jako Don Quijote bojuje s větrníky. Tak možná příští rok?