Její vznik ale rozhodně nebyl také snadný jako její umístění. Předcházela mu drobná nedorozumění, která pomohl vyřešit Deník.

Pamětní deska visí na domě, kde dnes bydlí Petr Augustin. Také voják, stejně jako Syrový. „Když jsem se sem přistěhoval, netušil jsem, že se tu generál Syrový narodil. Zjistil jsem to teprve později,“ vysvětlil Augustin.

Dvanáctý ročník propagačního plavání otužilců v Třebíči uspořádal v sobotu Klub ledních medvědů Třebíč.
V kulichu a s úsměvem. Otužilci naskákali v Třebíči do ledové vody, podívejte se

Ten podle svých slov na generála nemá žádný vyhraněný názor. „Vím, že někteří lidé ho obdivují a jiní zatracují. Můj postoj k němu je neutrální. Každopádně jsem ale rád, že byla deska na dům umístěna,“ dodal.

Její instalace se ale zpozdila asi o měsíc. Kvůli drobnému sporu Augustina a jeho přátel s jedním státním úředníkem došlo k nedorozumění. Augustin myslel, že dotyčný úředník pracuje pro město Třebíč, které desku objednalo, a proto její usazení pozdržel, než se spor vysvětlí. Situaci pomohl vyřešit právě Deník, který po rozhovoru s Augustinem upozornil na nepochopení v komunikaci mezi městem a majitelem domu třebíčského starostu Pavla Pacala. Ten následně Augustinovi zavolal a navzájem si vše vysvětlili. Následně se věci opět daly do pohybu a umístění desky již nic nebránilo.

Dvorského ulice v Třebíči je v dezolátním stavu. V roce 2023 se má ale vše změnit. Cestáři vymění povrch silnice i chodníky, inženýrské sítě, přibyde parkovacích míst i zeleně. Ulice se zjednosměrní.
Dvorského ulice v Třebíči? Tankodrom zmizí až v roce 2023

Deska vypadá jako odlitá z bronzu, skutečnost je ale jiná. Odborná firma ji vyrobila z tvrzeného plastu. „Deska se několik hodin frézuje. Pak se ručně čistí a následně se pokračuje povrchovými úpravami. To trvá asi čtyři dny. Potom se ještě sváří hliníkový rám, který je pod ní,“ popsala Jana Svobodová z netolického ateliéru Gravis, který desku připravil včetně grafického návrhu.

Obvinění z kolaborace

Z umístění desky má radost generálův praprasynovec stejného jména, Jan Syrový mladší. Právě ten její zhotovení inicioval a zároveň se soudně domáhal i očištění jména svého slavného předka. Ten byl totiž po druhé světové válce neprávem obviněn z kolaborace. „Jsem rád, že deska už visí. Aspoň, že tak, když to nedopadlo s tou rehabilitací,“ podotkl generálův potomek.

Michal Kalenda s jedním ze svých obrazů.
Michal Kalenda z Třebíče i bez ruky maluje nádherné obrazy, podívejte se

Soud se generálovou rehabilitací zabýval právě v minulém týdnu, ospravedlnění však zamítl. „Prozatím je to konečné rozhodnutí, ale stále jsou ještě určité možnosti třeba v podobě odvolání,“ uvedl Syrový. „Česká justice zkrátka nemá zájem otevřít procesy, které se konaly před rokem 1948. Tedy sice před komunistickým pučem, ale které přesto nebyly čisté a spravedlivě vedené. Jak by se totiž otevřel jeden takový proces, musely by se otevřít i desítky nebo stovky dalších,“ doplnil praprasynovec legionářského hrdiny.

Se slovy Jana Syrového mladšího souhlasí i třebíčský amatérský historik Tomáš Rohovský, který nedávno stál za vznikem pamětní desky obětem druhého babického procesu. „O generálův život se zajímám jako občan. Samozřejmě jsem za umístění desky, která ho připomíná, velice rád. Generál sice vyvolává kontroverze, ale je to vlastně jen kvůli té fotografii, která ho zachycuje, jak si podává ruku s Hitlerem, a to v podstatě z donucení. Málokdo přitom ví, že ho za války sledovalo gestapo a on přitom podporoval odboj. Už z toho důvod by bylo dobré ho také rehabilitovat,“ zamyslel se Rohovský.